Země v nepříliš vzdálené budoucnosti. Lidstvo kolonizovalo vesmír, získalo nové nepřátele a mnoho nových přátel. Jedním z nejlepších a nejvěrnějších spojenců Země jsou Nogkové – národ, který by ve skutečnosti neměl existovat. Frederic Huxley je zástupcem lidstva u Nogků.

Při pronásledování zločineckých Oktů, kteří svévolně zneužívají jiné inteligence k biologickým experimentům, narazí na tajemství Vládců a otroků...

Píše se leden roku 2060. Lidstvo se odvážilo o skok do vesmíru a úspěšně jím prošlo. První lidmi vyvinutý pohon rychlejší než světlo, který byl založen na takzvaném „časovém efektu“, dokázal najednou vykonat pouze skoky dlouhé maximálně 1.7 světelného roku. Lidé však brzy zjistili, že hvězdy se hemží životem.

Výzkumné lodě, které vyslala Terra, kosmické lodě typu FO, narazily na mnoho nepřátel, ještě více nebezpečí – a také na několik národů, které se měly ukázat jako dobří přátelé lidstva. Snad nejlepšími přáteli lidí ve vesmíru se stali Nogkové, podivní oboupohlavní bytosti, jacísi kříženci plazů a hmyzu.

Posádka výzkumné lodi FO-I pod velením plukovníka Frederica Huxleye navázala s tímto národem obzvlášť intenzivní vztah. Několikrát se mu podařilo účinně podpořit Nogky v riskantních situacích. Mimozemský lid a zejména jeho vládce Charaua mu byli nesmírně vděční: Huxley se stal jediným členem vládnoucí Rady pětiset, který nebyl Nogkem. Mimozemšťané mu navíc darovali 500 metrů dlouhou vesmírnou loď CHARR ve tvaru vejce, která měla takový energetický potenciál, jakým dosud žádný člověk nedisponoval.

Huxley a jeho posádka nezklamali důvěru, kterou v ně Nogkové vložili: podařilo se jim zachytit stopu dávného nepřítele bez tváře tohoto národa, který opakovaně ničil slunce soustav, v nichž se Nogkové usadili.

Pátrání po stavitelích slunečních sond, které dokázaly měnit hvězdy v novy, zavedlo posádku CHARR do Velkého Magellanova mračna, malé galaxie v bezprostřední blízkosti Mléčné dráhy. Zjistili, že tomuto hvězdnému ostrovu kdysi vládl Nogkové – ovšem Nogkové, na které si Charaua a jeho lidé nepamatovali.

Nogkové ve Velkém Magellanově mračnu zdegenerovali. Ne však náhodou nebo přirozeným vývojem, ale v důsledku proradného plánu. Absolutní vládnoucí rod se obával o svou moc a použil inovativní techniku, aby zajistil, že všechny následující generace Nogků budou tvořit pouze bytosti bez ducha protivenství.

Původně byla technika selekce vajec vyvinuta za účelem urychlení pokroku Nogků. Když její vynálezce zjistil, k čemu ji Císař ve skutečnosti používá, přenesl několik nových, lepších Nogků do bezpečí v Mléčné dráze a položil tak základy pro Charauův národ. Tento čin však nezůstal neodhalen, a tak tehdejší Císař Nogků nechal vyvinout sluneční sondy, aby zničil všechny, kdo by mohli představovat hrozbu pro jeho moc.

Po dva tisíce let si tak on i jeho nástupci dokázali zajistit svou vládu. Když je však plukovník Huxley a posádka CHARR na počátku léta roku 2059 objevili, degenerace už byla příliš daleko. Energičtí Nogkové z Mléčné dráhy smetli dekadentní vládnoucí rod a osvobodili zdegenerované zbytky svého lidu.

Charaua přísahal, že svému lidu navrátí jeho někdejší slávu. Nogkové z Mléčné dráhy se nyní vracejí domů do Velkého Magellanova mračna, aby obnovili vše, co bylo zničeno za vlády dekadentních císařů.

Mezitím se ve Velkém Magellanově mračnu posádka CHARR setkává s národem Oktů, kteří létají vesmírem s gigantickou stanicí a provádějí deviantní biologické experimenty na inteligentních tvorech. Dojde k vesmírné bitvě, v níž je gigantická stanice zničena. Pouze dvě vesmírné lodě Oktů uniknou – a každá prchá jiným směrem. CHARR pronásleduje jednu, její „pomocný člun“ FO-I druhou.

Stopa této vejčité kosmické lodi vede na planetu Garthoanů, kteří z vnějšku vypadají jako lidé ze středověku. Když však poškozená loď Oktů musí nouzově přistát na jejich světě, ukáží svou pravou tvář...