Ren Dhark, Charaua a několik neohrožených lidí a Nogků se odvážili proniknout do hyperprostoru, aby ještě stačili zabránit zničení pozemského Slunce. Ale dostali se do Dimenzionální pasti, ze které zřejmě není úniku...

Na počátku roku 2063 se zdá být konec lidstva — nebo alespoň konec jeho domovské planety Terry a Sluneční soustavy — nevyhnutelný. Dosud neznámý národ zjevně inteligentních robotů zaútočil na terranské kolonie a vyprovokoval válku s Terrou.

Nejsilnější zbraní robotů, kteří si říkají „Lid“ a všechny živé bytosti pohrdavě označují jako „biologický odpad“, jsou upravené zbraně Worgunů: energie konvenčního jehlového paprsku je soustředěna na několik nanometrů a dosahuje tak síly, která je schopná dokonce promáčknout trupy kosmických lodí z unitalu!

Ale tato zbraň zvaná „komprijehly“ je neškodná ve srovnání s tím, co roboti ještě dokážou!

Pomocí dosud zcela neznámé technologie se jim podařilo odsoudit Slunce k zániku! Ze stanice tajně postavené v sousedním systému Proxima Centauri se jim zřejmě podařilo umístit malou černou díru do centra našeho Slunce.

Jejím protějškem je malá bílá díra uvnitř Proximy Centauri. A tak z našeho Slunce odtéká stále více hmoty a kdysi zakalená sousední hvězda doslova rozkvétá, zatímco Slunce ztrácí stále více síly. Zima, která nastane v listopadu 2062, by mohla být poslední, kterou Země zažije — věčná.

A jako by toho nebylo dost, roboti podniknou velký útok na Terru. Ten se podaří odrazit až v poslední chvíli, a to zejména díky aktivní podpoře nových bojových kosmických lodí z planety Eden, na které se osamostatnil velkoprůmyslník Terence Wallis.

Eden se spojí se Zemí, aby zabránil další manipulaci se Sluncem a pokud možno napravil vzniklé škody.

Při koordinovaném velkém útoku na systém Proxima Centauri se podaří zničit stanici pro manipulaci se Sluncem.

Ale už je příliš pozdě: proces se vymkl kontrole. Ze Slunce uniká stále více energie a brzy z něj zbude jen zhasínající hvězda…

Zodpovědní představitelé Země stále nevědí, proč roboti Teře vůbec vyhlásili válku. Proto je vyslána úderná jednotka složená ze vojáků Černé gardy a několika kyborgů, aby prozkoumala planetu Jednička, domovskou planetu „Lidu“.

Při tom narazí na „svatyni“ strojů, kde proti očekávání najdou nejen několik Graků, ale také obrovskou halu, ve které spí několik tisíc Saltů v nádržích s výživnou tekutinou! Pouze jeden z nich přežije pokus o osvobození dost dlouho na to, aby Renu Dharkovi sdělil, že to byli právě Saltové, kdo stvořili inteligentní roboty — jen aby se stali jejich otroky…

Po smrti posledního Salta se objeví nová jiskra naděje: informace o hyperprostorové stanici Graků, odkud je řízena ztráta hmoty Slunce. Ren Dhark a Charaua, doprovázeni několika Meegy, terranskými vědci a vojáky Černé gardy, se vydávají do hyperprostoru s poloprostorovým kluzákem Reesch II. Skutečně najdou stanici Graků a podaří se jim přistát. Poloprostorový kluzák je však při tom zničen a skupina se dostává pod nejtvrdší palbu…