Lidé se zmocňují stále většího množství technologických pokladů Tajemných, přesto příliš mnoho věcí zůstává nevyřešených. Většina Saltů se raději stáhne na planetu Venarii (Vzestup). Saltové jsou stále oni Tajemní, záhadní... Nevysvětlitelné události, jako je zmizení 300000 robotických prstencových lodí během rozhodující bitvy proti stínovým lodím Graků, jsou dalšími kamínky do mozaiky, kterou zatím nikdo neumí interpretovat - co se vlastně děje na Tarranu, výzkumném světě Saltů, kam nikdy nevkročila lidská noha?

V průběhu rostoucího hnutí za nezávislost terranských kolonií byla založena Galaktická obchodní organizace, která udržuje obchod mezi svobodnými a terranskými koloniemi i s ostatními hvězdnými národy.

Smrtelné nebezpečí však stále představují paprskové bouře, které již učinily tisíce světů neobyvatelnými. Je stále jasnější, že v dlouhodobém horizontu galaktickým národům nezbude nic jiného než emigrovat do Galaxie II. Aby však tento exodus co nejdéle oddálila, založila Terranská akademie věd projekt Noah: Tisíce hvězdných lodí pročesávají galaxii a hledají obyvatelné světy, které vybavují nogkskými ochrannými poli, aby je ochránily před paprskovými bouřemi. Během tohoto procesu téměř nevyhnutelně narážejí na další stopy po cizích národech a jejich technologiích.

Na Zemi se nyní píše rok 2061...

Olan, moudrý vůdce Salterů, jen o vlásek unikne katastrofě! Obytná věž, ve které se chystal navštívit své druhy, explodovala. Všichni jeho druhové, kteří tam byli, padli za oběť katastrofě. Ale bylo to opravdu selhání?

U Syntetů, těchto záhadných poloenergetických bytostí ve tvaru kapky slzy, dochází k nevysvětlitelné změně. Bez zjevného důvodu zaútočí na národ Nogků a donutí je ustoupit za multidimenzionální štítová pole. Obrovská flotila robotických prstencových lodí odstartuje z Terry, aby pomohla spojeneckým Nogkům. Plukovník Huxley se od Utarů, nejbližších důvěrníků Syntetů, dozvídá, že odpověď na hádanku najde pouze na planetě Zdroje věčného života. Při pátrání po této planetě se Janos Szardak setkává s něčím nepochopitelným: mimozemská síla zneškodní fantastickou technologii Tajemných, ovládne lidská těla a promění je v nemyslící roboty.

Ren Dhark mezitím odlétá s POINT OF na záchrannou misi, protože obdržel nouzové volání od Amfiů. Když POINT OF vstoupí do temného mračna, odkud přišlo nouzové volání, je napadena a vržena Hy-Konem do neznámé dimenze.

Terrani padnou do rukou ztroskotaných obojživelných bytostí, kterým se snaží přinést spásu. Ren Dhark se setkává s jejich vůdcem Enokem, který Terrancovi ukáže SÍLU AMFIŮ. Zoufalý komandér se snaží přesvědčit Amfie ke spolupráci.

Ralf Larsen se vydává hledat Dharka a jeho muže. Při tom se na okraji temného mraku setkávají s amfijskou záchrannou výpravou, která Terrace obviňuje z Enokovy těžké situace. Larsenovu flotilu ničí prastará zbraň Amfiů - zdá se, že vše je ztraceno, protože intervalová pole se zhroutí! Jen Enokův zásah na poslední chvíli zabrání katastrofě. Terranci a Amfiové začínají vyjednávat.

Mezitím Szardak skutečně najde Zdroj života - obrovskou sochu - a setká se tam s časovou tanečnící Haikou. Vysvětlí Szardakovi příčinu degenerace Syntetů a zná jediný způsob, jak je vyléčit. Návrat ke zdroji! Ale aby se tam mohli všichni Synteti shromáždit, musí se zrodit nová energetická bytost - jeden člověk musí být přeměněn. Přijde včas záchrana pro Reet, PLANETU ZOUFALCŮ?

---

Agent GBO Jos Aachten van Haag je vyrušen při zahálce naléhavým voláním od Bernda Eylerse. Ten je mimořádně rozrušený a žádá ho, aby okamžitě vyrazil k místu katastrofy v Alamo Gordu. V obytném věžovém komplexu, kde se nacházeli Saltové, došlo k obrovskému neštěstí a není jasné, zda šlo o nehodu, sabotáž nebo vražedný útok.

Jos o ničem neví, protože měl byt přepnutý do klidového režimu a nesledoval zprávy. Eylers mu proto jen stručně přikáže zapnout zpravodajství a přijmout podklady přes datovou linku. Jakmile Jos spatří záběry trosek, mrtvých a raněných, pochopí rozsah katastrofy. I zkušený agent, zvyklý na ledacos, je zasažen obrazem zkázy.

Jos dorazí k místu katastrofy v Alamo Gordu. Místo je chaotické, plné záchranných složek, kouře, sirén a davů přihlížejících. Zničený obytný věžový komplex má zlomený nosný tubus a odtrženou horní kouli; trosky poškodily i okolní budovy. Jos se záměrně nehlásí jako GSO-agent a místo přímého vstupu do uzavřené zóny se pohybuje mezi lidmi, protože chce získat spontánní svědectví.

Od jednoho výřečného svědka se dozvídá, že těsně před výbuchem nebyly žádné známky požáru ani paniky. Podle výpovědí došlo k náhlému protržení stěny, záblesku, plameni a až poté k mohutné explozi. Josův instinkt mu říká, že nejde o obyčejnou nehodu.

Poté si všimne mladé ženy v šoku. Jmenuje se Romeyke Bauer a její přítelkyně Chriss Jagoa pracovala právě v části budovy, kde podle záběrů došlo k explozi. Jos ji odvede do kavárny a pomůže jí trochu se vzpamatovat. Romeyke mu vypráví, že Chriss v budově pracovala s důvěrnými informacemi a občas se setkávala se Salty nebo vysokými terranskými politiky. Zmíní také, že Salterové byli v poslední době podivně odtažití, podráždění a jako by je něco tížilo. Jos v tom vycítí možnou stopu.

Jos doprovodí Romeyke domů a nechá ji mluvit. Nedozví se mnoho nového, ale potvrdí se mu, že Chriss zaznamenala v poslední době napětí mezi Salty, zejména když byl přítomen Olan. To Jos považuje za důležité, i když zatím netuší, jak to zařadit.

Poté kontaktuje GBO a žádá informace o Chriss Jagoa i o tajných materiálech k Saltům, zvlášť k Olanovi. Operátorka se pohorší, že by GBO měla své spojence sledovat, ale Jos ji odbyde. Krátce nato se na spojení objeví Eylers a přikáže mu okamžitě přijít do centrály. Jos pochopí, že narazil na citlivé místo.

V centrále GBO se Jos setká s Eylers. Ten mu vyčte, že nahlas naznačil existenci tajných složek o Saltech, protože kdyby se něco takového dostalo na veřejnost, mohlo by to vyvolat politický skandál a poškodit vztahy se Salty. Eylers nakonec přizná, že GBO skutečně shromažďovala informace o Saltech, ale podle něj šlo hlavně o analýzu veřejně dostupných dat a velmi opatrné doplňkové sledování.

Jos dostane jednorázový přístup ke složce „Saltové“, platný jen do půlnoci. Eylers mu také ukáže předběžnou technickou zprávu o katastrofě. Oficiální hypotéza mluví o chybě řízení antigravu, ale oba muži tomu nevěří. Zpráva je plná nejistých formulací a působí spíš jako nouzové vysvětlení než jako skutečný závěr. Jos se rozhodne pokračovat ve vlastním pátrání a bere jako vodítko myšlenku, že cesta od obětí může vést k pachatelům — pokud nějací existují.

Jos pročítá databáze, policejní hlášení i zprávy GBO, ale nenachází pevný důkaz. Falešná přiznání extremistických skupin se ukážou jako podvrhy. Nakonec ho zaujme detail kolem Olanovy záchrany: Olan už prošel transmiterem do obytné koule, když došlo k výbuchu, ale bezpečnostní obvod přenos zrušil a vrátil ho zpět do výchozího transmiteru u Hennera Trawisheima.

Jos si uvědomí, že o skutečné funkci transmiterů ví velmi málo. Rozhodne se navštívit starého známého Hanse Vereba, předního odborníka na transmiterovou technologii. Plánuje nejdřív mluvit s ním, potom prostudovat tajnou složku o Saltech a nakonec se pokusit spojit s Olanem. Zároveň ho napadne, že by mohl zavolat Romeyke, což je osobnější a příjemnější myšlenka uprostřed neveselého vyšetřování.

❖

Na Reetu se Synteti objevují těsně nad povrchem planety a míří na města Nogků. Robotické prstencové lodi je nemohou jednoduše zasáhnout jehlovými paprsky, protože by zničily samotná města nebo vyvolaly katastrofu na planetě. Roboti okamžitě vyhodnotí jedinou zbývající možnost: sestoupit extrémně nízko mezi Syntety a prstencová města, aby mohli případně střílet rovnoběžně s povrchem. Šance na úspěch je velmi malá, ale v dané situaci je to nejlepší dostupné řešení. Robotické lodě zahajují manévr bez emocí a bez váhání.

Nogkové v prstencových městech sledují blížící se zkázu. Nemohou znovu aktivovat zelené štíty, protože by je odřízly od životodárné sluneční energie. Robotické lodě Terranců se sice vrhají dolů, aby se dostaly mezi Syntety a města, ale Synteti jsou už příliš blízko. Zdá se, že záchrana Nogků přichází pozdě.

V prostoru se ozve zvláštní volání, které neproniká hmotou jako obyčejný signál, ale šíří se vyšší rovinou časoprostoru. Je to volání Zdroje života, které vyzývá Syntety k návratu, aby přivítali nového člena svého druhu. Synteti se zastaví uprostřed útoku. Jejich hlad po nogkské energii s nimi ještě bojuje, ale volání je hlubší než pud; je součástí jejich samotné podstaty. Jeden Syntet odpor vzdá a ostatní ho následují. Celé hejno odpoví, že přichází, opustí Nogky a provede transici zpět ke Zdroji života.

Na Reetu se útok náhle zastaví. Všech 694 Syntetů zůstane nehybně viset těsně před dosažením měst. Robotické prstencové lodi už také nemohou nic podniknout, protože jakýkoli výstřel by byl nebezpečný. Po několika sekundách se však Synteti dají do pohybu opačným směrem. Odletí od měst, zamíří do volného prostoru a zmizí v transici. Pro Nogky i robotické systémy je to téměř nepochopitelný zázrak. Katastrofa, která se zdála neodvratná, je v poslední chvíli odvrácena.

❖

Janna Czohr proživá přeměnu a vzpomíná na dobu, kdy jí byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc. Janna vzpomíná na doktora Uyeshibu, který jí po mnoha vyšetřeních sdělil, že trpí stejnou záhadnou nemocí jako Sam Dhark. Lékaři neznají příčinu ani léčbu a mohou jí dát jen přibližně rok života. Nemoc způsobuje stále častější slabost a později bezvědomí. Janna si vybavuje i zoufalství po diagnóze, rozpad manželství, bolestné odloučení od malé dcery Andjelky a snahu udržet se ve službě navzdory zákazu flotily. Přes známosti se nakonec dostala k Projektu Noe a na LEMUR, kde o své nemoci řekla Szardakovi. Ten ji neodmítl, protože sám zažil Sama Dharka a pochopil, že člověku nesmí být snadno vzata jeho poslední smysluplná práce. Mezi Jannou a Szardakem vzniklo zvláštní přátelství, poznamenané blízkostí, nevyřčenými city i Szardakovým strachem překročit hranici.

Janna vstupuje do bazénu Zdroje života. Přestože se snaží nemyslet na to, co se stane, zmocní se jí strach. Rudé pole ji obklopí, její postava se rozplývá a nakonec mizí. Z pohledu Szardaka, Kathrin a Dextera proces působí děsivě: pole se rozdělí do ramen sochy a pak se ozve strašlivý výkřik, který jako by šel přímo do mysli. Když křik utichne, v bazénu po Janně nic nezůstane. Všichni tři mají pocit, že možná udělali hroznou chybu.

Na palubě LEMUR roste napětí. Posádku zneklidňuje zmizení lidí z ROI MALAI, smrt několika členů její posádky a dlouhé čekání na Szardakův tým. Jaqueline Moran se snaží udržet disciplínu. Když dorazí zpráva od průzkumníků, že na konci staré cesty našli obří sochu a vstupují dovnitř, rozhodne se přesunout LEMUR ke stavbě a připravit zásahový tým.

Janna dále vzpomíná. Vybavuje si, jak o své nemoci řekla Szardakovi a jak ji překvapilo jeho pochopení. Postupně se mezi nimi vytvořilo důvěrné pouto. Janna si vzpomíná i na okamžik, kdy v jeho kabině prodělala bolestivý záchvat a pak se mu pokusila přiblížit i osobněji. Szardak ji však zadržel, protože se bál jejího zdravotního stavu i důsledků. Janna odešla zklamaná.

LEMUR přistává u sochy. Posádka sleduje, jak z ramen stavby vytékají rudé mlhovité proudy, spojují se a stoupají k nebi. Náhle celou posádku zaplaví nesmírné štěstí. Lidé pláčou, objímají se a na půl hodiny ztrácejí schopnost jednat. Když účinek zmizí, Jaqueline Moran to vyhodnotí jako mentální útok. Domnívá se, že Szardakův tým je v nebezpečí, a vydává rozkaz vyslat Blesky k záchraně.

Janna během přeměny nejprve ztrácí všechny lidské smysly. Nemá oči, uši, hlas ani tělo a propadá panice, že zůstane jen bezmocným vědomím uvězněným ve tmě. Haika ji však zachytí, uklidní a vede proces dál. Janna se postupně znovu „složí“, tentokrát jako Syntet. Nové vnímání je ohromující. Necítí svět očima a ušima, ale energií, slunečním větrem, magnetickými poli a strukturou prostoru. Slunce je pro ni zdroj blaženosti, planety září energetickými aurami a prázdný prostor je plný jemných fluktuací. Začne intuitivně chápat transition: dokáže zakřivit časoprostor kolem sebe, vytvořit singularitu a objevit se jinde. Na chvíli odmítá své lidské jméno a chce být jen novou bytostí. Haika ji však volá zpět a připomíná jí, že je stále Janna, i když už má jiné tělo. Janna se nechá přesvědčit, že ostatní Synteti potřebují její pomoc, a vrací se k Haice.

Szardak, Kathrin a Dexter zůstávají zdrceni křikem z přeměny a tím, že Janna zmizela. Szardak volá Haiku a žádá vysvětlení. Haika se po chvíli znovu objeví a uklidní je hypnosugestivními impulzy. Tvrdí, že přeměna se zdařila a Janna je nyní Syntet, jen si musí zvyknout na novou existenci. Haika zároveň varuje, že LEMUR se chystá vyslat záchranné Blesky. Ty nesmí vletět do sochy ani ji poškodit, protože by to mohlo způsobit katastrofu ohrožující celou planetu. Szardak jí uvěří a okamžitě se spojí s lodí, aby zásah zastavil.

Jaqueline Moran na LEMUR přijímá Szardakovo spojení a okamžitě ruší start Blesků. Szardak jí přikazuje, aby nikdo nevstupoval do sochy ani na ni neútočil. Moran se ho snaží přimět k vysvětlení, ale Szardak mluví jen opatrně: uvnitř sochy se setkali se Syntety, jde o původní svět Syntetů a místo je Zdrojem života. Neřekne jí však hned, co se stalo s Jannou.

Moran začne pochybovat, zda Szardak není ovlivněn Syntety. Szardak jí odpoví, že kdyby Synteti chtěli LEMUR ovládnout, nemuseli by používat tak nepřímý postup — prostě by to udělali. Argument není absolutní důkaz, ale dává smysl. V tu chvíli senzory hlásí, že nad sochou se objevil Syntet. Szardak s Kathrin a Dexterem pochopí, že to může být jen Janna.

Dexter připomene, že se dosud nezeptali na osud posádky ROI MALAI. Haika sdělí, že lituje smrti těch, kteří zahynuli, ale ostatní jsou mimo nebezpečí a brzy se vrátí. Odmítá však další vysvětlování, protože nemocní Synteti už přicházejí a ona bude potřebovat veškerou sílu.

Janna jako nový Syntet visí nad sochou a čeká na Haiku. Učí se vnímat vlastní nové schopnosti: levitace je pro ni stejně přirozená jako kdysi chůze. Cítí energie LEMUR i lidi na palubě, ale kontakt s lidskými vzpomínkami ji zneklidňuje. Vybaví se jí Země, Janos, manžel i dcera Andjelka, ale vzpomínky se opět stáhnou. Haika se objeví vedle ní a oznámí, že ostatní Synteti už jsou blízko. Janna se ptá, jak má pomoci. Haika jí říká, že zatím nemusí nic dělat, ale možná jí bude muset dát část energie, kterou získala při přeměně ve Zdroji života.

Nemocní Synteti se vracejí k domovské planetě. Jsou poháněni voláním Zdrojem života, ale jejich stav je tragický. Mutace způsobená galaktickými magnetickými bouřemi změnila nejen jejich těla, ale i myšlení. Už nejsou harmonickými kosmickými strážci, ale kolektivem bytostí řízených hladem a pudem. Všude kolem nich je energie, ale kvůli mutaci ji nedokážou využít. Přijímat mohou jen specifické životní spektrum Nogků, a právě proto je hnala touha po jejich vyhlazení. Zároveň jsou sami odsouzeni k hladu uprostřed vesmíru plného potravy. Jako narušené stádo překonávají poslední vzdálenost a v zoufalém vypětí transitují přímo ke Zdroji života.

Janna je zasažena chaotickými myšlenkami přilétajících Syntetů. Vnímá, že jejich mentální vzorce jsou pokřivené, rozbité a ničivé. Snaží se je volat k rozumu, ale nemá to žádný účinek. Jejich stav je příliš hluboce poškozený. Haika ji uklidní a požádá ji, aby se otevřela. Potřebuje část energie, kterou Janna získala při přeměně. S její pomocí by mohli být nemocní Synteti zachráněni.

Nad sochou se objeví stovky Syntetů. Z pohledu posádky LEMUR jejich pohyb připomíná chaotický tanec hejna vodních tvorů. Nikdo na palubě neví, co se děje. Lidé se bojí další mentální manipulace, ale zároveň chápou, že nemají kam utéct — jediný Syntet by je dokázal ovlivnit a před stovkami nemají žádnou šanci. Jaqueline Moran vnímá, že psychická odolnost posádky se blíží hranici. Lidé se snaží odlehčit situaci vtipy, ale smích zní hystericky. Ona sama neví, jak má reagovat, a uvědomuje si, že stojí před něčím, na co ji žádný výcvik nepřipravil.

Ze sochy se začne šířit rudé světlo. Postupně obklopuje tancující Syntety a ty, kterých se dotkne, okamžitě zastaví. Nakonec rudé pole pohltí všechny kapkovité bytosti. Světlo sílí tak, že filtry LEMUR musí automaticky tlumit obraz, ale nakonec ani optika nedokáže rozlišit jednotlivé tvary. Potom rudé světlo náhle zmizí. Nad sochou zůstávají jen cáry mlhy. Synteti jsou pryč.

❖

Szardak, Kathrin a Dexter čekají uvnitř sochy na návrat Haiky. Jsou unavení, podráždění a bezmocní. Haika se nakonec objeví, zjevně oslabená. Oznámí jim, že se zásah podařil: všichni Synteti jsou opět normální a chyba způsobená mutací byla napravena. Szardak se okamžitě ptá na Jannu. Haika ho ujistí, že je v pořádku, jen zesláblá, protože jí byla odebrána část energie získané při přeměně. Haika zároveň požádá lidi, aby opustili sochu a vrátili se na LEMUR. Synteti se budou brzy vzpamatovávat ze šoku a Zdroj života nebude vhodným místem pro lidskou přítomnost. Szardak by rád získal další vysvětlení, ale Haika mlčí. Nakonec uzná, že jsou jen hosté na cizím posvátném místě, a nemají právo zůstávat proti vůli jeho strážkyně. Společně s Kathrin a Dexterem se vydává zpět k Bleskům.

Na LEMUR posádka s úlevou sleduje, že se ze sochy vrací průzkumné komando. Úleva se změní v zděšení, když vidí, že se vracejí jen tři lidé. Janna Czohr chybí. Szardak, Dexter a Kathrin po návratu do centrály cítí na sobě pohledy celé posádky. Szardak ví, že musí vysvětlit něco, co se téměř nedá vysvětlit. Přesto se postaví k pultu, zapne palubní interkom a posádce popíše, co se ve statue stalo: setkání s Haikou, pravdu o Zdroji života, osud Syntetů a Jannino dobrovolné rozhodnutí vzdát se umírajícího lidského těla, aby se stala Syntetem a pomohla zachránit Nogky i nemocné Syntety.

Na LEMUR zavládne vyčerpané ticho. Posádka je unavená, ale téměř nikdo nedokáže spát. Szardak nechá nabídnout mírná sedativa, ale většina lidí je odmítne. S Jaqueline Moran se shodne, že chtějí planetu opustit co nejdříve, ale zůstávají kvůli Haikině slibu, že se vrátí posádka ROI MALAI. Po více než dvanácti hodinách se Szardak probudí ze špatného spánku, v němž se mu zdálo o Janně. Služba hlásí aktivitu u sochy. Z ní skutečně začínají vycházet lidé — členové posádky ROI MALAI. Jsou vyčerpaní, potácejí se a vypadají jako po těžkém utrpení. Mezi nimi je i Francesco Fiermonte. Szardak okamžitě nařídí otevřít propusti a připravit nemocnici.

Fiermonte a ostatní zachránění z ROI MALAI jsou na LEMUR ve špatném, ale stabilním fyzickém stavu. Jsou vyhladovělí, dehydrovaní, vyčerpaní a psychicky otřesení. Lékař Bowen nedokáže přesně říct, co prožili. Mozkové vzorce vykazují atypické, ale slábnoucí odchylky. Fyzicky by se měli během několika dnů zotavit, ale jejich duševní stav zůstává nejistý.

Szardak se snaží Fiermonteho přimět k odpovědi, ale ten jen nesrozumitelně mumlá a hledí do prázdna. Posádka LEMUR tak stále neví, co se stalo po zmizení ROI MALAI, proč část posádky zemřela a kde byli ostatní drženi.

Nakonec se na palubě objeví Haika. Lidé kolem ní ustoupí, protože už vědí, že její tělesná blízkost může být nebezpečná. Szardak po ní chce vysvětlení, ale Haika se omlouvá, že i nyní dojde k dalšímu zdržení. Než lidé stačí pochopit, co tím myslí, přikryje jejich vědomí mentální závoj a zastaví jejich vlastní myšlenky.

Posádka LEMUR se probírá jako ze spánku a zjišťuje, že uplynulo téměř deset hodin. Loď už není u planety Zdroj života, ale ve známější části galaxie. Vedle ní se nachází ROI MALAI a poblíž také Haika. Ta se lidem omluví a vysvětlí, že je pod vlivem Syntetů odvedla pryč, vymazala souřadnice ze systémů a zajistila, aby se ke Zdroji života nemohli vrátit. Haika říká, že Synteti jsou sice mocní, ale nikoli nezničitelní. Terranské jehlové paprsky je dokázaly zabíjet a robotická flotila by mohla zničit i samotný Zdroj života. Proto Synteti rozhodli, že lidé nesmějí znát její polohu. Szardak je zpočátku rozzlobený, ale postupně chápe, že taková znalost by pro lidstvo představovala nebezpečnou odpovědnost.

Haika poté objasňuje osud posádky ROI MALAI. Na planetě existují zmatená, beztělesná vědomí těch dávných bytostí, jejichž přeměna v Syntety se kdysi nezdařila. Tato vědomí touží po tělech a při přistání ROI MALAI ovládla část posádky. Nedokázala však s lidskými těly správně zacházet, což vedlo ke konfliktům, smrti několika lidí a těžkému fyzickému i psychickému vyčerpání přeživších. Haika je musela od lidí opatrně oddělit. Szardak se ptá, zda totéž mohlo potkat i Jannu. Haika ho uklidní, že ne: právě proto sama dohlíží na přeměnu nového Synteta a pomalu uvolňuje vzpomínky na starý život, aby se přeměněná bytost nezhroutila. Nakonec se Haika rozloučí. O Janně řekne jen to, že se možná jednou sama rozhodne navázat kontakt.

Po událostech u Zdroje života je posádka LEMUR vyčerpaná a zároveň plná otázek. Szardak vyhlásí klid, ale sám nedokáže odpočívat. Vyhledá Bruce Dextera a Kathrin Chadwick v kantýně. Všichni tři přemýšlejí o Janně a ptají se, zda může být v nové podobě šťastná. Do jejich myšlenek se ozve Haika. Tentokrát mluví jen k nim třem. Vysvětlí, že je spojuje s osudem Syntetů víc, než si zatím dovedou představit. Proto jim nevymazala úplně vzpomínku na souřadnice Zdroje života, ale jen ji hluboce uzamkla v jejich vědomí. Vědomě k ní nemají přístup, ale až přijde správný čas, vzpomenou si. Szardak se snaží zjistit, co tím myslí, ale Haika zmizí bez odpovědi.

❖

Na planetě Amfiů se Dharkova skupina vrací z dlouhých a vyčerpávajících jednání s Enokem. Všichni jsou pokrytí zaschlým bahnem z amfijského prostředí a vracejí se k TERRA III. Jednání se protáhla, protože Amfiové neustále doplňovali nové požadavky a podrobnosti. Dhark však ví, že za tím není neochota, ale zoufalá situace: Amfiům jde o přežití jejich snůšky a celé rasy.

U vstupu do TERRA III je čeká Madock. Dhark se ptá na CHARR, protože se dozvěděl, že Huxley dorazil do systému. Ukáže se, že Amfiové CHARR nedovolili přistát, ale její pasažéři byli na planetu dopravení pomocí Blesků. Dhark je překvapen, když mezi nimi spatří Joan Gipsyovou. Setkání ho viditelně zasáhne, ale kvůli svému zablácenému stavu se nejprve ovládá. Joan mu předává zprávu od Huxleye, který už spěchá zpět k Reetu. Zároveň vyjde najevo, že na palubě jsou i další ženy, například Doris Doornová, a Dan Riker je nenápadně poslán do kajuty, kde na něj čeká Anja.

Dan Riker dorazí do kajuty a nachází tam Anju. Oba jsou šťastní, že se znovu vidí, i když Anja ho nejprve žertem odmítne obejmout, protože je špinavý a zablácený. Napětí se okamžitě mění v něžné shledání. Později, v klidné chvíli po jejich opětovném sblížení, Anja Danovi oznámí, že je těhotná. Pro Dana je to hluboce radostná zpráva, zvlášť po všem, co v posledních dnech prožil.

Ren Dhark se po koupeli vrací do centrály TERRA III, stále znepokojen Huxleyho zprávou o Reetu. Chtěl by okamžitě odletět pomoci Nogkům, ale ví, že nemůže opustit Amfie, protože by tím ohrozil křehce vznikající důvěru. Musí věřit, že Huxley situaci zvládne. V centrále ho čeká pobavený Larsen a posádka. Právě dorazila zpráva od Enoka: Amfi si přeje mluvit s Dharkem znovu, a to o samotě. Navíc ho chce přijmout se všemi poctami — tedy znovu v bahenní lázni a s amfijským pohoštěním. Dhark je zděšený, protože se právě očistil, ale chápe, že odmítnout by mohlo být diplomatickou urážkou. Přijímá tedy další nepříjemnou návštěvu, byť si neodpustí několik suchých poznámek na Larsenův účet.

Dhark se znovu setkává s Enokem v bahenním bazénu. Amfi se chová zdánlivě uvolněně, požírá améby a nechává Dharka čekat v horku, vlhku a odpudivém prostředí. Dhark nakonec ztratí trpělivost a vyzve ho, aby konečně řekl, co chce. Enok se ptá, co Terrané za svou pomoc skutečně očekávají. Nedokáže uvěřit, že by nabízeli záchranu Amfiů bez skrytých úmyslů, protože takové jednání je pro něj „neamfijské“. Dhark mu vysvětluje, že lidé chtějí především ukončit nepřátelství a vytvořit základ pro lepší vztahy.

Enok nakonec prozradí, že na planetě je i jeho vlastní vejce. Dhark v tu chvíli pochopí skutečný důvod Enokova chování: Amfi není jen hrdý vládce, ale také bytost, která se bojí o potomka a o budoucnost svého druhu. Enok přijal pomoc Terranců, protože neměl jinou možnost, ale zároveň potřebuje před vlastními lidmi zachovat autoritu. Proto žádá, aby Amfiové formálně převzali vrchní velení při transportu svých lodí na Ondur. Na každé terranské lodi, která poveze amfijský koráb, má být Amfi jako formální velitel operace. Dharkovi se požadavek zdá nejprve absurdní, ale pochopí jeho symbolický význam. Nemůže jej však schválit sám a slíbí, že se poradí s ostatními veliteli.

Dhark se vrací z jednání s Enokem a snaží se ze sebe setřást zaschlé bahno i podráždění. Přesto musí uznat, že právě získal nejhlubší vhled do psychologie Amfiů, jaký dosud člověk měl. Enokův postoj vychází z hrdosti, strachu, bezmoci a nutnosti udržet si tvář před vlastní posádkou. Dhark ví, že prosadit Enokův požadavek nebude snadné, protože i lidé mají svou hrdost. Přesto je přesvědčen, že symbolické ustoupení může mít dlouhodobou cenu. Pokud mají Amfiové přijmout pomoc a přitom nepřijít o sebeúctu, musí jim Terranci umožnit, aby se necítili jako poražení prosebníci.

Dan Riker najde Dharka sedět ve stínu přistávací vzpěry na povrchu pouštní planety. Nadšeně mu oznámí, že Anja je těhotná. Dhark mu upřímně gratuluje, ale vnitřně ho zpráva zasáhne i bolestí: připomene mu dávné city k Anje a definitivnost Danova rodinného štěstí. Když nešťastně poznamená „pokud vše dobře dopadne“, okamžitě si uvědomí, že připomněl Anjinu dřívější ztrátu dítěte, a omlouvá se.

Rozhovor se stočí k Amfiům. Dan nechápe, proč Dhark tak pečlivě šetří Enokovu sebeúctu a proč má Amfiům ustupovat, když oni byli v minulosti nepřátelé. Dhark mu vysvětluje, že nejde o slabost, ale o praktickou diplomacii. Chce udržet Enoka jako partnera pro budoucí jednání a zabránit dalším válkám. Dhark zároveň poprvé jasně pojmenuje potřebu specialistů na psychologii cizích ras. Lidé sice získali obrovskou technickou moc, ale na jednání s mimozemskými národy nejsou dost připraveni. Rozhovor se pak dotkne i POINT OF. Dhark věří, že ji znovu najdou, a touží se opět vydat na cestu objevování. Dan ho vrací na zem připomínkou, že staré časy se nevrátí úplně stejně: on i Anja budou mít dítě a posádky se mění. Přesto zůstávají přáteli a Dhark ví, že jeho lidé budou u něj vždy vítáni.

Přípravy na transport Amfiů jsou dokončeny. Z téměř tří set lodí je schopno letu jen třiatřicet. Ty mají vystoupat do výšky tisíce kilometrů, kde je terranské prstencové lodě vezmou do intervalových polí a odvezou hvězdným sáním na Ondur. Transice nejsou možné kvůli magnetickým bouřím a kvůli tomu, že intervalová pole by bylo nutné vypnout.

Na terranských lodích jsou podle dohody přítomni Amfiové, kteří formálně přebírají vedení. Mnoha terranským velitelům se to nelíbí, ale Larsen Dharka podpořil, takže plán platí. Vše probíhá dobře, dokud devětadvacátá amfijská loď při startu nezačne kolísat, ztratí výšku a zřítí se. Posádka se přitom ještě snaží loď odklonit od ostatních, aby je neohrozila, a zahyne jako hrdinové. Larsen zuří, protože Amfiové předem odmítli preventivní pomoc tažnými paprsky. Kaam mu vysvětluje, že lodě se snůškou byly vybrány jako nejspolehlivější a už odstartovaly. Jednotlivý Amfi podle něj neznamená nic, důležitá je rasa. Larsen s tím nemůže souhlasit a přes odpor Amfiů nařídí, aby několik prstencových lodí sestoupilo níž a v případě potíží pomohlo tažnými paprsky. Zbývající lodě pak odstartují bez dalších katastrof a konvoj se vydává na cestu k Onduru.

❖

Na Cromaru, domovském světě Telů, působí terranský diplomat Mande Daguerre jako zástupce velvyslance. Je nespokojený, znuděný a přesvědčený, že jeho umístění na Cromaru je kariérní past nebo intrika. Považuje se za mimořádně schopného a pohrdá jak svým nadřízeným Sirem Archibaldem, tak většinou kolegů.

Cromar je obrovský městský svět s vysokou gravitací, uměle stabilizovaným klimatem, tunelovou dopravou a všudypřítomným pocitem stísněnosti. Terranská ambasáda je pro Tely jen trpěným ústupkem a lidé jsou v telské společnosti považováni za exotické „bílé opice“. Daguerre v tomto prostředí nevidí žádnou šanci se vyznamenat.

Při běžné poradě u velvyslance se opět ukazuje jeho nepozornost a povýšenost. Sir Archibald mu předává další společenské povinnosti, zejména návštěvy u Telů, které Daguerra otravují. Přesto se formálně podřizuje a odchází se svým sekretářem Bjerregaardem vyřídit další nudné diplomatické záležitosti.

V mocenském centru Telů rozhoduje prastarý Kluis, počítač s téměř posvátnou autoritou. Vankové diskutují o mimořádné krizi: do telského prostoru pronikla velká flotila prstencových lodí, která odmítá kontakt. Když se jí postavila flotila planety Xanxus, bylo všech 120 moderních telských lodí během krátkého boje zničeno. Podle dalších zpráv míří neznámá flotila ke Cromaru. Současně Telové zachytili neobvyklé aktivity v terranském prostoru. Kluis vyhodnotí situaci jako terranskou přípravu války: neznámé prstencové lodě pokládá za součást útoku nebo za test obrany. Vankové dostanou rozkaz uvést armádu do pohotovosti, připravit protiútok proti Terranům a zatknout členy terranské ambasády jako špiony. Rber, který Terrance nenávidí, je pověřen jejich zatčením. Někteří Vankové jsou zjevně znepokojeni, ale nikdo neprotestuje. O vině Terranců je rozhodnuto předem a plánovaný proces má být jen formalitou.

Henner Trawisheim je už několik dní prakticky uvězněn ve své kanceláři, protože krize přibývají jedna za druhou. Dostává zprávy, že Telové obnovují starou přenosovou reléovou trasu na Terru, kdysi použitou k veřejnému procesu s Renem Dharkem. Netuší, co tím sledují, ale má špatný pocit.

Pak mu Bulton oznámí ještě horší zprávu: telské impérium mobilizuje a připravuje se na válku. Telové zachytili 400 prstencových lodí mířících na Cromar a už utrpěli těžké ztráty. Pro Tely existuje jediné logické vysvětlení — že jde o Terrance. Bulton však ví, že tam žádný terranský svaz neletěl. Trawisheim se ptá, kdo tedy ty prstencové lodě řídí, ale Bulton odpověď nezná. Právě tato nejistota činí hrozbu války tak nebezpečnou.

Na Cromaru Sir Archibald předává Daguerrovi další společenské povinnosti u Telů, když do místnosti vtrhnou ozbrojení telští roboti. Spolu s nimi přichází Vanko Rber. Terranci jsou zatčeni ve jménu telského impéria a obviněni ze špionáže a přípravy války. Sir Archibald se zachová klidně a důstojně. Odmítne obvinění a prohlásí, že Terra žádný útok neplánuje. Daguerre, který svým nadřízeným dosud pohrdal, poprvé pocítí k Archibaldovi skutečný respekt. Rber však jejich námitky ignoruje. Z jeho chování je patrné, že pro něj je vina Terranců už hotová věc a zatčení je pouze začátkem předem připraveného procesu.

❖

Jos Aachten van Haag se ocitá v podivném sále s unitallově modrými stěnami. Neví, jak se tam dostal. Instinkt ho varuje před nebezpečím, a když se pokusí odejít, objeví se před ním Olan. Z druhé strany vstoupí další čtyři Saltové a Jos je obklíčen. Olan ho obviní, že se příliš vměšuje do věcí, které mu nepřísluší, a že se stal nebezpečným. Proto musí zemřít. Jos se snaží uvažovat, zda má šanci na fyzický útěk nebo útok, ale Olan použije mentální sílu. Jediným rozkazem „Zemři!“ způsobí Josovi strašlivou bolest a tlak v hlavě. Jos padá k zemi a uvědomuje si, že jde o mentální útok. Olan se nad ním sklání a útok opakuje.

Jos se probouzí ve svém bytě, promočený potem a otřesený. Uvědomuje si, že byl doma v posteli, ale sen působil tak reálně, že má pocit, jako by skutečně bojoval o život. Nalije si whisky a snaží se uklidnit. Přemýšlí, proč se mu zdálo právě o Olanovi a Saltech. Den předtím celé hodiny studoval tajnou složku GBO o Saltech, ale nenašel nic, co by jasně vysvětlovalo zničení obytného věžového komplexu. Další den má v plánu vyhledat Olana a vyslechnout jeho verzi událostí.

Byt mu najednou připadá stísněný a tichý. Zvažuje, že zavolá Romeyke, ale odmítne to jako nevhodný okamžik. Nakonec se oblékne, zapálí si cigaretu a vydá se pěšky do Stargate, aby se mezi lidmi a s trochou alkoholu uklidnil. Na chvíli odkládá úvahy o Saltech i transmiterech, ale jeho noční můra naznačuje, že vyšetřování se dotklo něčeho mnohem nebezpečnějšího, než zatím chápe.