Terrancům se podařilo zajmout Graka, jednoho z oněch Zlatých lidí, kteří prý kdysi dávno přinesli do Mléčné dráhy hrůzu a zkázu. Vyšetřování na stanici kyborgů v údolí Brana odhalilo, že Graky ovládají mentální parazité, Mensité. Kvůli nehodě v laboratoři se Mensit může rozšířit na Terře a hrozí zotročení lidstva. Henner Trawisheim poté uvrhne Zemi do karantény a oddělí lidskou domovskou planetu od zbytku sluneční soustavy celoplanetárním štítem. Invaze mentálního parazita je nakonec s pomocí zařízení CE zastavena, ale za vysokou cenu: během bouřlivých událostí zemřou téměř všichni kyborgové.

Kvůli karanténě je Renu Dharkovi, kterému se podařilo navázat jakýsi diplomatický kontakt s Amfií prostřednictvím záchranné výpravy, ale musel se při tom vzdát POINT OF kvůli útoku neznámé hvězdné lodi, odepřen návrat domů na Terru.

Olan, moudrý vůdce Saltů, jen těsně unikne katastrofě těsně před převzetím Mensitem. Obytná věž, ve které se chystal navštívit své zaměstnance, exploduje. Všichni jeho druhové, kteří tam byli, padli za oběť katastrofě. Ale bylo to opravdu selhání? Bernd Eylers o tom pochybuje a pověřuje vyšetřováním svého nejlepšího agenta. Jos Aachten van Haag skutečně zjistí hořkou pravdu a za toto zjištění málem zaplatí životem.

Cromar je mezitím napaden neznámou flotilou prstencových lodí. Se svou novou vlajkovou lodí - GALAXY II - přispěchá Ren Dhark spolu s obrovskou flotilou na pomoc centrálnímu světu Impéria Telin a podaří se mu zahnat neznámé útočníky. Ale Telové se ukážou jako nevděční. Nalákají velitelovu loď do pasti a přinesou na palubu Vario - tu hrůznou zbraň, která nemilosrdně přináší svým obětem smrt žárem. Loď a posádka nemají naději.

I když terranská pomocná flotila v soustavě planety Cromar zajišťuje, aby se neznámé entity nevrátily a útok nezopakovaly, a Ren Dhark zoufale odlétá s GALAXY II vstříc jisté smrti, události na hlavním světě Telů se dávají do pohybu. Zatčený personál terranského velvyslanectví má být předán "Slastem propasti" a na domovské planetě Telů se náhle aktivizují síly, které jsou zapojeny do SPIKNUTÍ NA CROMARU...

---

Sir Archibald, terranský velvyslanec na Cromaru, sedí spolu s částí personálu ambasády v telském vězení. V cele je dusno, sucho a nepohodlí, ale Archibald se snaží zachovat důstojnost a klid. Spolu s ním jsou uvězněni například Janet Gilden, Alexei Ogmanow, Kurt Steinbrecher, kuchař McFergusson a podrážděný Mandé Daguerre.

Vězni probírají svou situaci. Všichni chápou, že Telové je zatkli kvůli útoku neznámých prstencovým lodím nad Cromarem, ačkoli tyto lodě nepatřily Terrancům. Jenže z pohledu Telů je podezření snadno pochopitelné: Terranci používají prstencové lodě, POINT OF kdysi zničila telskou flotilu pomocí Hy-Konu a telská hrdost už byla Terranci vážně raněna.

Archibald realisticky říká, že na jejich diplomatický status se nelze spoléhat. Telové je nejspíš chtějí použít jako exemplární oběti, aby ukázali sílu a potrestali údajné terranské spiknutí. Vězni slyšeli od stráží narážku na „Slasti propasti“, což všichni chápou jako blížící se popravu. Přestože se snaží udržet klid, je jasné, že se nacházejí na hraně smrti.

❖

Telové terranské velvyslanectví na Cromaru od počátku považovali jen za trpěnou instituci. Telové se k Terrancům chovali povýšeně a s nedůvěrou, výjimkou byl okruh kolem Wera Dro Cimce. Ambasáda sídlila v nevzhledném starém skladišti u kosmodromu a měla jen malé zázemí. Největší jistotou pro personál byla malá terranská létavice RAMIREZ, která krátce před krizí přiletěla jako podpůrné plavidlo.

Když Telové osazenstvo ambasády zatkli, Vanko Rber triumfálně obvinil Terrance ze spiknutí. Situaci však přerušil náhlý útok stovek neidentifikovaných prstencových lodí na Cromar. Telské lodě startovaly do boje, obrana planety se hroutila a kolem Kluise se aktivoval mimořádně silný ochranný štít. V nastalém zmatku terranští vojáci v ambasádě přemohli několik stráží a Archibald rozhodl o evakuaci k RAMIREZ.

Útěk se rychle změnil v katastrofu. Kosmodrom byl devastován padajícími telskými loděmi a útoky prstencových lodí. Archibaldova skupina se v těžkém kluzáku dostala k letišti právě ve chvíli, kdy se RAMIREZ pokusila o nouzový start. Nepřátelská prstencová loď ji zasáhla, její štít praskl a loď explodovala. Posádka zahynula.

Archibald správně pochopil, že ani zničení RAMIREZ nemusí Terrance očistit. Telové si mohou myslet, že by Terrané klidně obětovali vlastní lidi, nebo si události vůbec nevšimli v chaosu bitvy. Skupina se proto vrátila do krytu ambasády. Když bitva skončila a zprávy naznačily, že Terranská flotila zahnala útočníky, vypadalo to na okamžik nadějně. Pak však do krytu vstoupil telský důstojník a Terrance znovu zatkl. Archibaldův požadavek na diplomatické zacházení byl odmítnut.

❖

Ve vedlejším vězeňském bloku jsou drženi Wer Dro Cimc a jeho stoupenci. Cimc patřil mezi nejvýznamnější telské osobnosti a kdysi velel flotile, ale zároveň se stal zastáncem opatrné spolupráce s Terranci. Právě to z něj v očích konzervativních Telů udělalo podezřelého outsidera.

Cimc i jeho lidé nevěří, že Terranci stojí za útokem prstencových lodí. Spíše se domnívají, že vláda nebo síly kolem Kluise využívají katastrofu jako záminku k obnovení protiterranské hysterie a odstranění všech umírněných hlasů.

Do cely přijde strážce a oznámí Cimcovi, že terranští zajatci budou brzy předáni „Slastem propasti“. Protože Cimc a jeho lidé jsou považováni za přátele Terranců, mají je následovat. Cimc chápe, že poprava velvyslance a jeho lidí by mohla být z terranského hlediska považována za válečný akt. Přesto doufá, že Ren Dhark nebo jiní terranští vůdci neudělají chybu a neobětují miliony kvůli pomstě. Sám se smiřuje s tím, že už nebude mít možnost napravit vztahy mezi oběma národy.

❖

Nedaleko věznice se odehrává tajné setkání asi třiceti Telů. Schůzi řídí dvě neznámé postavy zahalené v energetických štítech, jejichž hlasy jsou zkreslené. Je zřejmé, že nejde o obyčejné poradce, ale o skutečné autority celé akce. Přítomní Telové k nim vzhlížejí s respektem a přijímají jejich pokyny.

Skupina plánuje rozsáhlou operaci. Chce využít transmitery, manipulovat ochrannými poli a použít technologii Rakků, aby udržela bezpečnostní síly stranou. Součástí plánu je i osud terranských zajatců: ti mají být informováni přes spřízněné stráže a mají vnitřně pochopit, co se chystá. Vše má proběhnout tak, aby Kluisovy odposlechy a kontrolní systémy nic neodhalily.

Z řeči zahalených vůdců vyplývá, že útok prstencových lodí považují za znamení a příležitost. Dlouhé přípravy skončily a nastává čas uskutečnit plán. O co přesně jde, zatím není plně řečeno, ale atmosféra schůzky ukazuje, že uvnitř telské společnosti právě začíná dobře připravený mocenský zásah.

❖

Wegta Ztariho je telský disident z města Wanguun. Jeho otec býval vážený Kewir, tedy vysoký flotilní důstojník, a zemřel při výpravě. Wegt však po otcově smrti nešel do flotily, ačkoli měl díky původu dobré možnosti. Byl mimořádně nadaný student, ale místo oficiální kariéry se dostal do okruhu kolem filozofa Angta Dokara, kritika telské politiky a víry v nadřazenost impéria.

Když se zjistilo, že Wegt navštěvuje Dokarův diskusní kruh, univerzita mu zničila kariéru: odebrala mu uznání studia a zakázala mu přístup na všechny vysoké školy. Jeho matka zemřela zármutkem. Wegt se stáhl do života nočního dozorce v robotické továrně a stal se tichým, ale přesvědčeným odpůrcem tel’ského režimu. Uchovává zakázané knihy po Dokarovi a patří k malému „Kruhu“ lidí, kteří si zachovali svobodné myšlení.

Po útoku prstencových lodí Wegt nevěří oficiální verzi, že za vším stojí Terranci. Má zkušenost s vládní propagandou a na veřejné akci terranského velvyslance kdysi slyšel obraz politiky Rena Dharka, který se zásadně lišil od telských lží. Na dalším setkání Kruhu přichází bývalý důstojník Tekd Mfasl s varováním: podle jeho kontaktů se chystá puč, a to nikoli liberální, ale ještě tvrdší reakční síly než současná vláda.

Wegt ostatním vysvětluje, že i jejich omezená svoboda může po takovém převratu skončit. Současný režim je sice represivní, ale malé kruhy intelektuálů někdy nechává žít, protože je má pod dohledem. Radikálnější vláda by je mohla jednoduše zlikvidovat. Tekd všem radí připravit se na útěk, pokud se zvěsti potvrdí.

❖

Terranská flotila se po záchraně Syntety od temného slunce vrací ke Cromaru. Na palubě SUZANNE VEGA velitelka Anna Bulgakowa stále zpracovává šok z toho, že její loď i celý svaz unikly jisté smrti jen díky zásahu Syntetů. Není jejich velkou příznivkyní a jejich moc jí připadá téměř magická, ale tentokrát jim musí být vděčná.

Na cestě ke Cromaru se posádka dohaduje o smyslu pronásledování neznámých prstencových lodí. Zaměřovací důstojník Malani je skeptický a tvrdí, že protivník už měl dost času zničit Cromar nebo jiný svět. Bulgakowa trvá na tom, že Terranci musejí zjistit, kdo ty lodě řídí a odkud pocházejí. Park spekuluje, že by mohlo jít o ztracenou babylonskou flotilu, ale Bulgakowa připomíná, že mohou existovat i jiná saltská skladiště nebo jiné mocnosti využívající prstencové lodi.

Po příletu ke Cromaru zjistí, že přišli pozdě. Cizí prstencové lodě už zmizely, ale planeta je těžce zničená: značná část budov je v troskách, hoří nukleární požáry a po celém světě probíhají záchranné práce. Oblast kolem Kluise zůstala díky extrémnímu štítu téměř nedotčena. Telové však kontakt s Terranci odmítají a ve svém rádiovém provozu je otevřeně viní z útoku.

Velitelka flotily se snaží nabídnout pomoc a vysvětlit, že útočící lodě nepatřily Terrancům, ale telská vláda trvá na opaku. Požaduje okamžitý odchod „bílých opic“ a hrozí novou ničivou zbraní. Terranci nakonec ustoupí a přesunou se k okraji systému, ale odmítají odejít bez pokusu o evakuaci vlastního velvyslaneckého personálu.

❖

Dro Cimce a jeho spoluvězně probudí boj ve vězeňském komplexu. Nejprve si nejsou jisti, zda jde o další útok, nebo o pokus o osvobození. Brzy se dveře jejich cely rozletí a dovnitř vtrhnou ozbrojení Telové. Tvrdí, že jednají jménem Werů, kteří nesouhlasí s politikou Kluise, a chtějí Cimce osvobodit.

Cimc odmítá odejít bez svých spoluvězňů, ale vůdce osvoboditelů tvrdí, že plán počítá jen s ním. Potřebují jeho znalosti, kódy a autoritu, aby mohli ochromit části Kluise a zlomit moc centrálního počítače. Ostatní političtí vězni mají být údajně osvobozeni později. Cimc váhá, ale jeho otec ho přesvědčí, aby šel, protože právě on může ještě něco změnit.

Skupina se přesune bojem poškozenými chodbami do transmiterové místnosti a odtud do vnější stanice Kluise. Tam už čeká technik. Cimc trvá na tom, že nesmí být vyřazeny běžné správní funkce Kluise, protože by tím Cromar i celé impérium uvrhli do chaosu. Chce vypnout jen iniciativní obvody a určité části umělé inteligence.

Osvoboditelé mu to slíbí, ale jejich spěch a vyhýbavé odpovědi v něm vyvolávají stále větší neklid. Přesto jim předá bezpečnostní postupy a kódy, protože jinou možnost nemá. Když vidí uspokojení v očích vůdce skupiny, uvědomí si, že možná udělal strašnou chybu.

❖

V jiné části Kluisu probíhá další fáze spiknutí. Šest uniformovaných příslušníků bezpečnostních sil přebírá strážní službu. Čtyři z nich jsou ve skutečnosti členové spiknutí. Jakmile mají kontrolní místnost pod dohledem, omráčí dva loajální kolegy injektory a začnou vypínat bezpečnostní protokoly.

Poté se přesunou do prázdné transmitterové místnosti a vpustí dovnitř dalších šest Telů v civilním oblečení. Ti už získali od Dro Cimca potřebné kódy a bezpečnostní informace. Dostanou identifikační pásky nejvyšší úrovně, díky nimž se mohou pohybovat téměř všude v Kluisu.

Spiklenci potvrzují, že plán zatím běží přesně. Akci ve vezeňském křídlem zvládli, Cimc spolupracoval a mají volný bezpečnostní režim. Šest civilních specialistů odchází antigravitačním výtahem dál do nitra Kluisu.

❖

Terranská flotila čeká na okraji cromarského systému a snaží se nepůsobit na Tely jako hrozba. Na palubě SUZANNE VEGA je z toho Salvatore Malani podrážděný a Anna Bulgakowa poslouchá nekonečnou debatu velitelů, zda čekat, odletět, nebo Telům „pomoci“ i proti jejich vůli. Bulgakowa považuje podobné nápady za nebezpečné a nejraději by odletěla, protože Tels jsou už tak na hraně.

Situaci změní přílet telského Xe-Blesku. Velení flotily svolá na vlajkovou loď vybrané velitele, mezi nimi i Annu Bulgakowu. Tel, který vystoupí z plavidla, okamžitě zdůrazní, že nemluví za vládu. Oznámí, že terranské velvyslanecké osazenstvo bylo odsouzeno k smrti a že oficiální telské vedení odmítne jakýkoli kontakt. Ne všichni Telové s tím ale souhlasí.

Tel předá datový nosič s nastavením transmiterového spojení. Tvrdí, že jeho lidé se pokusí dostat Terrance z Cromaru přes transmiter přímo na terranskou loď. Současně doporučí, aby terranská flotila po dokončení transferu okamžitě odletěla. Odmítne další vysvětlování a opustí loď.

Mezi terranskými veliteli se rozhoří debata, zda nejde o past. Někteří se obávají, že Telové přes transmiter pošlou bombu. Bulgakowa však upozorní, že takový trik by se k telské mentalitě příliš nehodil: pokud chtějí Terrance porazit, propagandisticky výhodnější by pro ně byla otevřená bitva. Velení flotily se rozhodne transmiter připravit, izolovat příslušnou loď a vyčkat. Nad vším visí tlak času, protože telské bojové svazy se v systému stále více soustřeďují.

❖

V telském vězení se terranští zajatci snaží zahnat strach obyčejnými řečmi. Kuchař Andrew McFergusson začne vyprávět o pozemských jídlech, zeleninových tartaletkách a britském ovocném koláči, čímž na chvíli odvede pozornost ostatních od blížící se popravy.

Při výměně stráží se však ukáže, že dva z Telů patří k osvoboditelům. Jeden strážný potají sdělí Siru Archibaldovi, že jejich poprava se blíží a že se někdo pokusí Terrance dostat ven. Archibald předá zprávu ostatním nápaditým způsobem: začne zpívat „Rule, Britannia“, ostatní se přidávají a během zpěvu se informace šeptem šíří po cele.

Krátce nato skutečně přicházejí stráže, aby vězně odvedly ke „Slastem propasti“. V okamžiku, kdy jsou Terranci spoutáni a připraveni k odchodu, dva spřátelení Telové zneškodní ostatní strážné paralyzátory. Vypukne útěk. K terranské skupině se připojí další ozbrojení Telové a mezi nimi také Wer Dro Cimc, který sám přiznává, že není hlavním organizátorem akce.

Útěk vězeňským komplexem je krvavý. Skupina se dostává do přestřelek s hlídkami, několik osvoboditelů padne a Archibald kvůli věku a vyčerpání sotva stačí tempu. Kurt Steinbrecher ho nakonec nese na ramenou, aby nezůstal pozadu. Před transmiterovou místností narazí skupina na silnou barikádu, vojáky a bojové roboty. Pomocí speciální energetické zbraně se však podaří ochranné pole prolomit, roboty zničit a všechny Terrance i Cimca dostat přes transmiter dál.

Po přeskoku se ale ukáže, že nejsou venku, nýbrž znovu uvnitř Kluisu. Osvoboditelé tvrdí, že útěk právě přes srdce telského počítačového komplexu je nejméně očekávaná cesta. Archibald i Steinbrecher začínají mít špatný pocit. Cimc také cítí, že se něco děje bez jeho skutečné kontroly.

Skupina se pokouší projít kontrolami pomocí falešných identifikací založených na Cimcových kódech. Když si však někteří technici všimnou popálenin a poškozených oděvů, vypukne další boj. Útěk se zdá ztracený, ale skupina se zabarikáduje v počítačové místnosti s důležitými paměťovými bankami. Protože stráže nechtějí poškodit klíčové systémy, nedojde k okamžitému útoku. Telové použijí plyn, ale osvoboditelé mají masky. Nakonec propálí otvor do vedlejšího skladu, převléknou se do uniforem bezpečnostních sil a pomocí další konzole odkloní hlídky falešným poplachem.

Po dalším úprku dorazí skupina ke dvěma transmiterům. Jeden má vést na terranskou flotilu, druhý sloužit k útěku Telů na Cromaru. Terranci nemají možnost ověřit, kam transmiter vede, ale nezbývá jim nic jiného než důvěřovat. Archibald projde jako poslední. Když se Cimc ptá, kam má jít on, vůdce „osvoboditelů“ odhalí pravdu: Cimc byl jen nástroj. Je označen za zrádce, zesměšněn a násilím vhozen do stejného transmiteru za Terranci. Cimc pochopí, že byl využit jako součást širší intriky a že jeho otec i přátelé zůstali napospas spiklencům.

❖

Na terranské vlajkové lodi čekají transmiteroví technici Jan Sörensen a Fiona Bartok na aktivaci spojení z Cromaru. Napětí je obrovské, protože nikdo neví, zda skutečně přijdou uprchlíci, nebo bomba. Transmiter náhle začne přijímat extrémně silný signál. Bartok odhaduje, že buď je přenášena mimořádně těžká hmota, nebo signál proniká silnými štíty — což by odpovídalo oblasti Kluisu.

Když se pole konečně otevře, vycházejí z něj jednotliví Terranci, dezorientovaní, vyčerpaní, ale živí. Vojáci je odvádějí stranou. Nakonec s odstupem několika sekund vypadne z transmiteru Wer Dro Cimc. Je v hlubokém šoku, téměř nevnímá okolí a hledí na transmiter, jako by jím přišel o všechno.

Důstojník jej pozná a chce ho odvést k admirálovi. Cimc jde mechanicky, bez odporu. Technici si všimnou, že nevypadá jako zachráněný člověk, ale jako někdo, kdo právě ztratil mnohem víc než svobodu.

❖

Na SUZANNE VEGA je jasné, že po vypnutí transmiteru by se flotila měla stáhnout. Vtom však senzory zachytí obrovskou explozi na Cromaru. Podle hodnot jde o katastrofu v samotném hlavním městě, přímo v oblasti Kluisu. Malani brzy upřesní, že explodoval samotný nervový střed telského impéria.

Bulgakowa okamžitě chápe politický dopad: Terranci právě přijali uprchlé velvyslanecké osazenstvo i Cimce a současně vybuchl Kluis. Ačkoli terranská flotila neprovedla žádný útok, Telové tomu neuvěří. Krátce nato se skutečně objeví celoplanetární vysílání.

Vystoupí telský důstojník a oznámí, že vlastizrádci ve spolupráci s Terranci zničili Kluis. Tvrdí, že stará vláda chtěla vydat impérium Terrancům, ale vlastenečtí důstojníci tomu zabránili. Skupina nazývající se Inovátoři impéria přebírá moc, vytváří nový státní řád a vyzývá obyvatelstvo k poslušnosti, klidu a honu na „kolaboranty“. Zároveň oznamuje existenci náhradní centrály schopné převzít úlohy Kluisu.

Bulgakowa i Park okamžitě vidí, že verze nedává smysl. Náhradní centrum pro Kluis by nemohlo vzniknout nepozorovaně, pokud by Kluis skutečně všechno kontroloval. Vypadá to jako předem připravený vojenský převrat. V dalším vysílání jsou uvedena jména nového státního radu; nepatří mezi nejvyšší elitu, což naznačuje puč nižších a středních důstojnických vrstev.

Následuje propagandistický „důkaz“: záznam útěku Terranců a Cimce v Kluisu, sestříhaný tak, aby vypadal jako sabotážní akce. Manipulace je mistrná a pro běžného diváka přesvědčivá. Nová vláda prohlašuje Cimce za vyhnance, zabavuje jeho majetek a ultimativně žádá, aby terranská flotila okamžitě opustila prostor impéria. Zároveň varuje, že jakýkoli další vstup do telského prostoru bude považován za válečný akt.

Telské svazy se mezitím dávají do pohybu proti Terrancům. Vedení flotily nařídí okamžitý odlet. Bulgakowa chápe, že na Cromaru právě vznikla diktatura, která bude v budoucnu pravděpodobně potřebovat vnějšího nepřítele — a Terranci se k této roli hodí až příliš dobře.

❖

Wegt Ztari ve Wanguunu po několika dnech napjatého čekání vidí, jak se varování z poslední schůzky Kruhu naplňuje. V televizi sleduje mimořádné vysílání nové telské vlády. Vojenský mluvčí oznamuje pád Kluisu, zradu starého vedení, útěk Cimce a nástup nového řádu. Krátce poté vystoupí zástupce vnitřního ministerstva a slibuje vyčištění impéria od „rozkladných prvků“, tedy právě od lidí jako Wegt a jeho přátelé.

Wegt neztrácí čas. Vezme připravenou tašku, hotovost a malý blaster. Tuší, že bezpečnostní síly přijdou i pro něj. Když zjistí, že výtah jede nahoru a zespodu se blíží kroky, uteče na střechu a pak do údržbových a ventilačních šachet. Má jejich plán přibližně nastudovaný, takže se dokáže chvíli vyhýbat pronásledovatelům.

V šachtě narazí na špionážní sondu a zničí ji vlastnoručně vyrobeným rušičem. Tím ale prozradí, že se skrývá právě v technických prostorech. Rozhodne se vrátit na střechu, jenže tam už na něj čekají dva uniformovaní Telové. Chtějí ho zajmout živého, vyslýchat kvůli Kruhu a poslat ke „Slastem propasti“.

Wegt předstírá kapitulaci, ale v poslední chvíli vytáhne blaster a oba muže zastřelí. Nemá čas zpracovat šok z prvního zabití, protože nad střechu vzápětí vystoupí policejní kluzák v ochranném poli. Jeho zbraň proti němu nemá šanci. Wegt pochopí, že mu zbývá jen jediný způsob, jak ochránit přátele před výslechem a prozrazením. Kapitola končí právě ve chvíli, kdy stojí na okraji střechy, obklíčený světlem policejního kluzáku, a volí zoufalé řešení.

❖

Wer Dro Cimc je po útěku z Cromaru ubytován v nejlepší kabině terranské vlajkové lodi. Terranci se k němu chovají s maximální zdvořilostí a nabízejí mu pomoc, ale Cimc chce být především sám. Sleduje vysílání nové telské vlády, včetně zmanipulovaných záběrů, na nichž vypadá, jako by osobně pomáhal Terrancům při sabotáži Kluisu. Teprve teď naplno chápe, jak dokonale byl využit.

Cimc si uvědomuje, že jeho kódy a bezpečnostní znalosti posloužily k přípravě katastrofy, kterou nikdy nechtěl. Sice byl odpůrcem absolutní vlády Kluisu a dovedl by si představit reformu telského systému, ale výsledek je pravý opak: vojenský převrat, smrt tisíců lidí, pravděpodobná smrt jeho spoluvězňů a zřejmě i jeho otce. Noví vládci impéria mu navíc přiřkli roli zrádce a vyhnance.

Do kabiny přichází Sir Archibald. Cimcovi děkuje za záchranu terranského velvyslaneckého personálu, i když oba vědí, že osvobození bylo součástí cizího plánu. Cimc se nedokáže radovat, protože cítí jen vinu a prázdnotu. Archibald mu však připomene, že bez jeho účasti by Terranci seděli ve vězení nebo byli popraveni.

Archibald se zároveň snaží Cimcovi vrátit naději. Říká mu, že není jediným Tel, který věří v jinou budoucnost impéria, a že diktatury nevydrží věčně. Podle Archibalda udělali pučisté zásadní chybu, když Cimce nechali uniknout: právě on může být jednou zárodkem jejich pádu a symbolem rozumnější budoucnosti Telů. Cimc sice ví, že jeho zranění bude potřebovat čas, ale Archibaldova slova v něm přece jen zanechají malou jiskru. Když odchází, zmíní McFergussonův pokus upéct „babiččin připálený ovocný koláč“, a Cimc se poprvé slabě usměje.

❖

Na Cromaru se schází úzké jádro pučistů. V malé místnosti stojí pět telských důstojníků středních hodností a dvě dosud neidentifikované postavy skryté za energetickými štíty. Právě ony zjevně řídily celou operaci a zůstávají skutečnými hybateli převratu.

Důstojníci hlásí, že plán proběhl podle pokynů. Ztráty byly v předpokládaných mezích, Terranci i Cimc skončili na palubě terranské flotily a přeživší členové osvobozovacího komanda byli odstraněni tak, že jejich transmiterový skok neměl cílovou stanici — zůstali navždy rozptýleni jako energetický vzorec v hyperprostoru. Tím byly zahlazeny přímé stopy.

Nová vláda mezitím upevňuje moc. Obyvatelstvo je převážně klidné, tajná policie začala likvidovat nežádoucí osoby, flotila stojí za režimem a nespolehliví členové bezpečnostních struktur byli odstraněni. Některé vzdálené koloniální jednotky sice odporují, ale proti nim už byla zahájena likvidační opatření.

Pučisté si zároveň uvědomují mezinárodní rizika. Terranci jsou nepřátelsky naladěni, Utarové sledují situaci s obavami a po záchraně amfijské snůšky stojí Enok spíše na straně Terranců. Proto se nová telská vláda zatím nechce pouštět do otevřené expanze. Musí nejdřív obnovit Cromar, přesvědčit obyvatelstvo o své schopnosti vládnout a znovu vybudovat zničenou vojenskou sílu. Jakmile budou továrny obnovitelné, plánují rozsáhlé zbrojení.

Po odchodu důstojníků zůstávají obě zahalené postavy samy. Konstatují, že první krok se podařil. Druhý má následovat, až přijde správný čas — a podle nich to nebude trvat dlouho.