Terrancům se podařilo zajmout Graka, jednoho z oněch Zlatých lidí, kteří prý kdysi dávno přinesli do Mléčné dráhy hrůzu a zkázu. Vyšetřování na stanici kyborgů v údolí Brana odhalilo, že Graky ovládají mentální parazité, Mensité. Kvůli nehodě v laboratoři se Mensit může rozšířit na Terře a hrozí zotročení lidstva. Invaze mentálního parazita je nakonec s pomocí zařízení CE zastavena, ale za vysokou cenu: během bouřlivých událostí zemřou téměř všichni kyborgové a karanténa zabrání Renu Dharkovi v návratu domů na Terru.

Cromar je mezitím napaden neznámou flotilou prstencových lodí. Se svou novou vlajkovou lodí - GALAXY II - přispěchá Ren Dhark spolu s obrovskou flotilou na pomoc centrálnímu světu Impéria Telin a podaří se mu zahnat neznámé útočníky. Ale Telové se ukážou jako nevděční. Vlákají komandérovu loď do pasti a dostávají na její palubu Vario - onu hrůznou zbraň, která svým obětem nemilosrdně přináší smrt žárem. V poslední vteřině se Renu Dharkovi a jeho společníkům podaří uniknout přes časový transmiter na Metanu.

Čas hraje velkou roli v okolnoste kolem posádky dávno ztracené lodi. V daleké minulosti se posádka lodi HILDAGO snaží přežít poté, co do ní během transičního skoku vrazí vesmírná loď KORSCH-h. Přeživší nakonec najdou cestu zpět do současnosti, ale cena je velmi vysoká.

Ren Dhark se po vyřešení krize s Mensity vydal hledat POINT OF ztracenou v Hy-Konu. V jeho nepřítomnosti se však mocenské uspořádání na Teře začíná rozhodujícím způsobem měnit, protože lidé ve spontánní reakci na krizi s Mensity iniciují dramatické převraty ve vládě rodící se Terranské hvězdné říše.

Ren Dhark dokáže - se ztrátou CHARR - zachránit POINT OF před Hy-Konem, ale loď i posádka jsou těžce poškozeny a musí podstoupit rozsáhlou regeneraci. Vedoucí posádce prstencové lodi jsou v průběhu procesu vymyty mozky strůjci kosmického spiknutí. Mentální kontakt s Artem Hookerem osvobodí Rena Dharka z jeho oblouznění a ukončí Olanův plán na podmanění komandéra.

Navzdory tomuto selhání však jediný přeživší násilník začíná přivádět k životu POSLEDNÍ SALTY...

---

Na Tarranu je 3. března 2062. Sean Endfield se po úniku a téměř smrtelném putování pouští snaží dostat zpět do podzemních zařízení saltské základny. Původně doufal, že se znovu skryje uvnitř komplexu nebo dokonce opustí planetu, ale zjišťuje, že bezpečnostní opatření byla výrazně posílena. Kosmodrom je mnohem lépe hlídaný než dříve, energetické bariéry jsou rozšířené a robotických stráží je dvojnásobek. Sean chápe, že takový poplach mohl vyvolat úspěšný útěk jeho sestry Kathrin, ale jistotu nemá.

V dlouhé vzpomínce se ukáže vztah obou sourozenců. Po smrti rodičů se Sean a Kathrin velmi pevně semkli. Oba byli uzavření, mimořádně nadaní chemici, už ve škole prováděli nebezpečné experimenty a později je spojila touha po výzkumu ve vesmíru. Právě Sean Kathrin přesvědčil, aby se připojila k ORBARu a projektu na Tarranu. Zpočátku oba věřili Olanovým slibům o silném terransko-salterském hvězdném impériu, ale Sean postupně poznal krvavou a teroristickou podstatu plánu. Kathrin se stala jedinou osobou, která mu uvěřila a přidala se k němu.

Sean si také vybavuje své zajetí. Roghu, šéf bezpečnosti na Tarranu a Olanův důvěrník, jej nechal izolovat a vyslýchat. Když se mu nepodařilo zlomit Seanovu vůli ani z něj dostat informace o Kathrin, začal s ním dělat pokusy zaměřené na mozek. Seanovi implantovali kovovou sondu, která nefungovala správně a vyvolala děsivé halucinace. Nakonec unikl jen díky náhodě a malému zařízení, které se mu podařilo získat ze své staré výstroje.

Sean najde zapomenutý nouzový vstup do podzemních energetických tunelů u kosmodromu. Díky fenomenální paměti zná staré plány a dokáže se pohybovat pod povrchem. V menší energetické rozvodně překvapí osamělého terranského technika, omráčí ho, vezme si jeho oblečení a zbraň a nají se z jeho zásob. Poté naprogramuje časově zpožděnou poruchu několika energetických spojů, aby vyvolal zmatek v hlavních budovách. Skryje se v ventilační nice nedaleko komunikační centrály a čeká na příležitost. Je vyčerpaný, ale odhodlaný: chce kontaktovat vnější svět a varovat Galaxii před Olanem.

❖

Olan po zdrcujícím zjištění o nejisté léčitelnosti spících Saltů mluví s Roghuem a Magfan. Tentokrát je do svých obav zasvětí. Centrální počítač na Thanotu označil úspěch probuzení a léčby kryospících Saltů za pochybný, protože není jasné, jak daleko u nich postoupil buněčný rozpad.

Roghu i Magfan jsou touto zprávou otřeseni. Chápou, že Olan stojí před rozhodnutím, které může buď obnovit saltský národ, nebo jej definitivně zničit. Nikdo z nich mu však nemůže rozhodnutí odebrat. Olan je pošle pryč a zůstává sám.

❖

Olan prochází galerií nad halou kryospánkových komor na Thanotu. Hledí na tisíce a tisíce schránek, v nichž leží Saltové už přes tisíc let. Přemýšlí o technické chybě dávné nouzové operace: kryokomory byly naprogramovány univerzálním kódem. Nelze probudit jen několik jedinců na zkoušku; musí se probudit všichni na daném světě, nebo nikdo. Na Thanotu to znamená asi jeden a půl milionu Saltů najednou.

Olan zvažuje možnost čekat na vylepšení léčby, ale ví, že to může trvat roky. Mezitím už se jeho plány na Teře a v Galaxii začínají hroutit. Informace z Terry jsou znepokojivé a hrozí, že jeho síť bude odhalena. Má tedy pocit, že je v časové tísni.

Při pohledu na mladou spící Saltku se v něm obnoví rozhodnost. Vzpomene si na slova umírajícího archiváře, který kdysi věřil, že čtyři spící světy mohou být zárodkem budoucího znovuzrození. Olan se rozhodne riskovat všechno. Vrátí se k Roghuovi a Magfan a prohlásí, že „vsadí vše na jednu kartu“. Podle něj není možné dál váhat; spící by raději riskovali život než navždy zůstat v mrtvém snu.

Roghu se okamžitě nadchne, protože ze všeho nejvíc touží znovu stát po boku skutečného saltského národa. Magfan má ještě pochybnosti, ale Olan ji přesvědčí svým charismatem. Prakticky rozhodnou, že spící budou po probuzení co nejrychleji dopraveni na Tarran, kde je infrastruktura, odborníci a výcviková zařízení. Roghu přitom v duchu myslí na své tajné pokusy s mentálním zotročováním Terranců. Olan o nich neví, ale Roghu doufá, že až budou Saltové opět milionovým národem, Olan přehodnotí rovnocenné postavení Terranců.

❖

Nastává rozhodující okamžik. Olan stojí před spouštěcím segmentem probouzecího systému na Thanotu. Vloží univerzální kód, který v duchu nazývá kódem „být, či nebýt“.

Jakmile kód zadá, tisícileté ticho kryospánkového města se začne měnit v sílící hučení. Proces probuzení byl zahájen a už jej nelze vzít zpět.

❖

V cattanovské nemocnici na Hope chce Franz König, šéfredaktor STAR WAYS, vidět probuzeného Slyho Vincenta Barrymora. Naráží na nového lékaře Dr. Anatola Yerbikova, což je ve skutečnosti Andrew Young pod falešnou identitou. Königovi je lékař nesympatický, ale chce mluvit s reportérem kvůli článku.

Yerbikov vysvětluje, že Barrymore byl obětí mozkové manipulace a že se mu podařilo proces zvrátit. Nechce ho přetěžovat, ale nakonec Königovi dovolí krátkou návštěvu. Barrymore sedí na lůžku, má před sebou data a působí znovu plný energie. Oznamuje, že článek o Cardanových je téměř hotový a že půjde o senzaci.

Barrymore už ví, že Michael a Emily Cardanovi jsou na útěku a že byli nebezpečnými agenty. Chce však článek dokončit až po rozhovoru s Renem Dharkem, který mu Joan Gipsyová pomohla domluvit nebo alespoň slíbit. König je nadšený vyhlídkou na velkou reportáž. Barrymore mu však neřekne, že Joan výslovně žádala, aby zveřejnil jen to, co Dhark schválí, a nepřidával divoké spekulace.

Po Königově odchodu si Barrymore od Yerbikova žádá další „lék“. Tuší, že jde o silnou drogu, patrně snovou destičku, ale zároveň ví, že právě ona ho zachránila z katatonie a obnovila mu paměť. Je vděčný, i když ho tato závislost na nové „medicíně“ zneklidňuje. Přesto je posedlý dokončením článku svého života.

❖

Anja Rikerová čeká ve starém skladišti v Cattanu na Joan a Doris. Vedle ní spí Joanin vačnatec Freddy. Anja se vrací ve vzpomínkách k prvním dnům na Hope, k objevu POINT OF v roce 2051 a k tomu, jak tehdy náhodně objevila myšlenkové řízení lodi. Přemýšlí také o tom, jak málo lidé pořád rozumějí technice Tajemných, přestože ji už roky používají.

Znovu ji pronásleduje vzpomínka na podivné zjevení v hale — stínovou bytost z Hy-Konu, která jí podle jejího pocitu chtěla sdělit matematickou formuli. Nedokáže si ji vybavit, ale obraz ji stále pronásleduje i ve snech.

Anja začne být netrpělivá, protože Joan a Doris se stále nevracejí. Pokusí se použít vifon, ale zjistí, že komunikace je silně rušená. Vysílač ani přijímač prakticky nefungují. To může vysvětlovat, proč se Joan neozvala.

Pak za oknem zahlédne podezřelou postavu. Brzy rozpozná dvě osoby, které se pohybují skrytě a opatrně. S hrůzou si uvědomí, že jde o Cardanovy. Michael a Emily zjevně prchají skrz opuštěné části Cattanu.

Anja má u sebe blaster, protože po předchozí halucinaci už do skladu nechodí neozbrojená. Přestože je v šestém měsíci těhotenství, rozhodne se je sledovat. Je jí jasné, že Cardanovi jsou nebezpeční a že jejich útěk může vést k důležitým odpovědím.

❖

Ve vile, která sloužila jako psychiatrická klinika, už probíhá vyšetřování. Bezpečnostní složky prohledávají budovu po stopách Cardanových, ale Ren Dhark tuší, že toho moc nenajdou. Michael a Emily byli příliš profesionální.

Dhark sedí v místnosti, kde mu téměř zlomili vůli. Už není sám: jsou s ním Dan Riker a Joan Gipsyová. Joan mu vypráví o Barrymorovi a jeho pátrání. Dan se mezitím vyrovnává s tím, že se nechal Cardanovými ovlivnit, zejména Emily. Dhark ho uklidňuje: Cardanovi uměli mistrně míchat pravdu se lží a využívat skutečné osobní problémy jako návnadu.

Joan popíše, že Barrymorovi Cardanovi naprogramovali v mozku reakci na jméno „Ren Dhark“. Jakmile jeho šéfredaktor toto jméno vyslovil, Barrymore upadl do katatonie. Tím mohli Cardanovi případně nasměrovat podezření na Dharka.

Ren pak konečně vysvětlí, co ho zachránilo. Vypráví o vizích Arta Hookera, který se mu objevoval jako varování i povzbuzení. Hooker ho varoval před „Nicotou“, mluvil o své vlastní cestě a o tom, že si i on něco přinesl zpět. Když Cardanovi potlačili Renovy vize, byl téměř ztracen. Potom ale znovu zaslechl zkreslený Hookerův hlas a vzápětí přijal zprávu od Gula Vopa z TITANU. Než mu Vop stihl oznámit šokující novinu, Ren už věděl, že Art Hooker žije a vrátil se.

Dan je zprávou ohromen. Ren zdůrazňuje, že nejde o šílenství ani výmysl — spojení s TITANEM to může potvrdit. Joan naznačuje, že mohlo jít o krátký telepatický kontakt nebo zvláštní následky cesty Hy-Konem. Ren se těší, že se s Artem znovu setká, protože právě jeho vize spustily záchranu z mentální pasti Cardanových.

Pak si Joan uvědomí, že Anja už hodiny čeká v opuštěné hale. Pokusí se jí zavolat, ale Vipho nefunguje. Dan se okamžitě vydává za ní. Ren a Joan zůstávají sami a po dlouhém odloučení si konečně mohou znovu být blízko. Joan mu také prozradí, že u Anji není úplně sama — hlídá jí Freddyho.

❖

FOOL’S GARDEN mezitím dorazila na Blue Curaçao. Szardak nechává loď kroužit nad planetou a chce systematicky prohledat každý kus pevné země, zatímco vědci zkoumají Zlaté město. Tribbits právě potvrdil Szardakovu intuici: některé konstrukční prvky uvnitř kopule skutečně nápadně připomínají struktury podzemního labyrintu na Purplu.

Tím se potvrzuje, že mezi Grakovským Zlatým městem na Blue Curaçao a ruinami na vzdáleném Purplu existovalo nějaké spojení. Szardak si znovu vybavuje svůj předchozí průzkum Blue Curaçao, zelené světlo v kopuli a objev obří činkové lodi ukazující na Graky. Místo aby záhad ubývalo, přibývají další: Worlané, Saltové, Grakové, Purple a Blue Curaçao spolu zjevně nějak souvisejí.

Zároveň se ukazuje technický problém FOOL’S GARDEN. Nový protizaměřovací štít sice fungoval jako maskování, ale oslaboval intervalové pole, konkrétně schopnost pronikat pevnou hmotou. Hvězdné sání tím ovlivněno nebylo, ale Szardak se rozhodl štít prozatím vypnout. Nedůvěřuje ani gravitačnímu vlnovému detektoru, který reagoval na podezřelou, patrně umělé holografii mlhoviny.

❖

FOOL’S GARDEN opouští tropické oblasti Blue Curaçao a přelétá nad oslnivě bílými pouštními pásmy. Elih Silver zachytí neobvyklý senzorový údaj: pod jednou zvláštně tvarovanou dunou je patrně kovová stavba, ale její signál je nějakým způsobem zkreslený. Szardak rozhodne přistát a prozkoumat místo zblízka.

Výsadek tvoří Szardak, Silver a tři vědci: astroarcheoložka Inez Monyová, historik Henry Ngo a kryptolog James Kissman. Po odstranění vrstvy ztvrdlého písku najdou nízkou kovovou stanici o průměru asi padesát metrů. Zvenčí nemá žádný viditelný vstup, ale jakmile Szardak nahlas poznamená, že bez vstupu se nic nedozvědí, dveře se samy otevřou. Fungují zřejmě na principu myšlenkového řízení.

Uvnitř je opuštěná technická stanice stará asi 1700 let. Nahoře se nacházejí stroje podobné technice z podzemí na Purplu, ale téměř žádné aktivní systémy. Průzkum se zdá zpočátku bezpečný a málo přínosný. Szardak však uprostřed jedné haly zahlédne na podlaze duhové mžení — podobný jev už nedávno viděl. Když ho osloví Silver, efekt zmizí a na jeho místě se otevře průlez do podzemí.

Dole výsadek objeví něco úplně jiného: rozsáhlý podzemní systém z podivného sklovitého materiálu. Tunely se rozsvítí, jako by se aktivovaly jejich přítomností. Sklo při dotyku jemně brní a prostředí připomíná zrcadlové bludiště. Přístroje nedokážou zachytit nic zvenčí, komunikace s lodí selhává a všechny orientační pomůcky postupně ztrácejí spolehlivost. Szardak nakonec rozhodne návrat, ale zjistí, že se ztratili. Celá skupina uvízla v dokonale matoucím skleněném labyrintu.

❖

Na Thanotu postupuje probouzení kryospících Saltů pomalu a napínavě. Olan se snaží zachovat klid, ale ruce se mu třesou. Ví, že po zadání univerzálního kódu už nelze proces zastavit ani zkušebně omezit.

Napětí přeruší Magfan, která přichází s nepříjemnou otázkou: kdo jsou Michael a Emily Cardanovi? Zmínka Fanzolla ji upozornila, že tito dva Terranci měli s Olanem přímé spojení a dostali se do potíží. Magfan si sama zjistila, že jde o odborníky na kosmicko-mentální syndromy, a správně usuzuje, že je Olan tajně nasadil proti Renu Dharkovi a jeho lidem.

Olan přizná, že Cardanovi byli jeho agenti, a připouští, že bylo možná chybou zatajit je i před Magfan a Roghuem. Magfan je znepokojena, protože pokud Cardanovi padnou do rukou Dharkových lidí, mohou prozradit nebezpečné informace. Olan se tváří klidně, ale dá Magfan jasný pokyn: pokud Cardanovi zkříží jejich cestu, musejí být okamžitě zabiti.

Vtom vtrhne Roghu s oznámením, že kryotanky se otevírají právě teď. Rozhovor o Cardanových je přerušen, protože začíná rozhodující okamžik probuzení.

Probuzení více než milionu Saltů na Thanotu se okamžitě mění v chaos. Olan a jeho lidé sice připravili holografické nápisy, hlasové pokyny, číselné štítky a instrukční fólie u každé kryokomory, ale množství dezorientovaných lidí je příliš obrovské. V hale se zvedá ohlušující hluk, mnozí lidé vstávají, bloudí, hledají příbuzné a ignorují pokyny, aby zůstali u svých komor.

Olan z galerie sleduje situaci a zároveň cítí ohromnou radost. Přes zmatek vnímá živoucí sílu svého národa. Léčebná procedura se rozbíhá a jeho několik málo pomocníků začíná zajišťovat první probuzené.

Atmosféra připomíná znovuzrození národa, ale zároveň hrozí organizační kolaps. Na Thanotu se probudilo obrovské množství lidí a Olan si uvědomuje, že je bude muset zvládnout nejen medicínsky, ale i psychologicky, politicky a mocensky.

❖

Salter Rekoniona a jeho žena Ragnaris se probouzí z hlubokého spánku a prvním jasným vědomým pocitem je obava o rodinu. Ragnaris se probouzí vedle něj, ale jejich děti Iltisia a Mähen byly uloženy jinde, přestože se rodiče snažili zůstat pohromadě.

Kolem nich panuje zmatek a hluk. Rekonion, někdejší správce dat, rychle pochopí smysl číselných plakiet a připne je sobě i Ragnaris. Uvědomuje si také, že pomocníků je příliš málo a že probuzení není zdaleka tak organizované, jak očekával.

Ve vzpomínkách se vrací k době před kryospánkem: nemoc, buněčný rozpad, přetížený Tarrol, zoufalství a rozpad saltského impéria. Podle jeho subjektivního vnímání uplynul jen rok či dva, nikoli více než tisíciletí. Snaží se Ragnaris uklidnit a dodržet pokyny, ale oba se bojí hlavně o syna Mähen, u něhož nemoc postupovala nejvíc.

Na galerii zahlédne osamělého starého Salta. Netuší, že je to Olan, muž, který právě riskoval osud jejich celého národa.

❖

Léčebný proces začne přinášet výsledky. Olan vidí, že u většiny probuzených funguje: u méně než dvou procent je buněčný rozpad už nevratný, ale naprostá většina má šanci na záchranu. To je mnohem lepší výsledek, než čeho se obával.

Přesto nejde o triumf bez bolesti. Olan sestoupí mezi probuzené, protože nedokáže jen shora sledovat jednotlivé smrti. První umírající, kterou uvidí, je právě krásná Saltka, jejíž tvář jej před rozhodnutím tak zasáhla. Olan to vnímá jako temné znamení, ale snaží se takovou myšlenku zahnat.

Poté se setká s Rekonionem. Ten drží v náručí zachráněnou dceru Iltisii, zatímco jeho syn Mähen leží mrtvý v kryokomoře a Ragnaris je ochromena žalem. Olan jim vyjádří soustrast. Rekonion se ho ptá, jak dlouho spali, ale Olan odpoví vyhýbavě. Skutečnost — více než tisíc let a zánik světa, který znali — chce probuzeným sdělit až později, až se situace uklidní.

Z útržků rozhovorů Olan poznává, že mezi probuzenými je silná imperialistická mentalita. To ho uklidňuje. Věří, že jakmile se noví Saltové zorientují, většinu z nich snadno získá pro svou vizi obnovené saltské moci.

❖

Ve skleněném labyrintu na Blue Curaçao se Szardakův výsadek domnívá, že konečně našel cestu zpět. Chodba však místo k východu vede dál do dalších zrcadlových tunelů. Orientační pomůcky selhávají a všichni začínají mít pocit, že je prostředí aktivně mate.

Napětí roste. Henry Ngo otevřeně přizná, že se u něj probouzí klaustrofobie. Szardak se snaží tým uklidnit a logicky argumentuje, že pokud je někdo skutečně pozoruje, chování neznámých není zatím přímo vražedné: neobjevily se žádné smrtící pasti ani útoky, jen uvěznění a dezorientace.

Uprostřed uklidňující řeči se stane něco nového. Mezi Szardakem a ostatními se náhle vytvoří zrcadlová stěna. Tým jej ještě vidí, ale neslyší. Vzápětí se pod Szardakem otevře podlaha a on zmizí do nižší úrovně labyrintu. Výsadek je rozdělen a Szardak zůstává sám.

Silver, Ngo, Kissman a Monyová zůstávají za zrcadlovou stěnou bez možnosti pomoci Szardakovi. Silver je frustrovaný a chce jednat silou, ale nikdo neví, kde velitel skončil. Inez Monyová, dosud nejistá a plachá, nabídne zvláštní nápad: všimla si, že když se člověk delší dobu dotýká skleněných stěn holou rukou, cítí jemné směrové působení, téměř jako myšlenkový proud.

Silver a Ngo jí nejdřív nevěří, ale Kissman ji podpoří. Když to zkusí všichni, zjistí, že má pravdu. Stěny je jemně vedou určitým směrem, ale neberou jim svobodnou vůli; jakmile ruku odtáhnou, působení zmizí. Monyová se tak stane nečekanou vůdkyní zbytku výsadku. Její intuice a ochota zkusit „neprofesionální“ řešení dávají skupině první skutečnou šanci najít cestu ven z labyrintu.

Szardak se po oddělení od skupiny ocitá v temné nižší části labyrintu. Snaží se nepanikařit a postupuje opatrně. Stěny zde už nepůsobí jako sklo, ale spíš jako teplý vlhký kov.

Náhle se před ním objeví světelné útvary ve tvaru šipek. Ukazují mu cestu chodbou. Szardak chápe, že je někdo nebo něco cíleně navádí. Nevidí v tom bezprostřední past, ale spíše pozvání. Pocit blížícího se objevu v něm převáží nad strachem a následuje světelné šipky hlouběji.

❖

Na FOOL’S GARDEN roste znepokojení. Výsadek překročil stanovený časový limit a kontakt je dávno ztracen. Situaci zhoršuje mohutná písečná bouře, která se právě blíží k lodi a zasypané stanici.

Včas dorazí Bud Clifton, který přijel z výzkumu Zlatého města, aby si ověřil nové nálezy. Ihned převezme organizaci pátrání. S týmem v oblecích TAjemných a novým detektorem známek života vstoupí do stanice.

Zároveň se Monyové podaří dovést Silvera, Ngoa a Kissmana zpět k původnímu vstupu. Stěny ji opravdu vedly správně. Když se blíží k východu, slyší hlasy pátracího týmu. Bud Clifton a jeho lidé je pomohou vytáhnout z labyrintu. Všichni jsou živí a nezranění, ale Szardak chybí.

Bud Clifton okamžitě zjistí, že výsadek není kompletní. Neztrácí čas a ptá se, kde je Szardak. Tím se pozornost všech obrací k další záchranné akci: výsadek je venku, ale velitel zůstal někde v neznámých spodních úrovních labyrintu.

Szardak dojde do malé oválné řídicí místnosti. Ze stropu se snese oblak světelných částic a vytvoří holografickou obrazovku. V ní se objeví bytost vysoká asi 1.65 metru, hadovitá, vzpřímená, s několika páry končetin a hlavou podobnou nálezu ze sochy na Purplu. Szardak okamžitě pochopí, že stojí před obrazem Worlana.

Je to první přímý vizuální kontakt Terrance s podobou živého Worlana. Holografická bytost působí téměř stejně jako nalezená socha, jen jí chybí krystal na čele. Szardak zůstane ohromený: to, co bylo dosud archeologickou hypotézou, se právě stalo skutečností.

❖

Anja Rikerová sleduje Cardanovy až k pobřeží. Je vyčerpaná, žíznivá a její těhotenství jí cestu výrazně ztěžuje. Když Cardanovi vytáhnou detekční zařízení a začnou ji hledat, pochopí, že ji odhalili.

Emily Cardanová po ní vystřelí. Anju výstřel těsně mine a opětuje palbu, ale její zásah nemá účinek — Cardanovi zřejmě chrání energetické pole. Z lovkyně se okamžitě stává kořist. Anja prchá, ale zasáhne ji bolest v břiše a zhroutí se. Bojí se předčasného porodu.

V poslední chvíli dorazí Dan Riker, který našel její vzkaz a vydal se za ní. Střílí na Cardanovy a jeho zuřivost je donutí ustoupit, i když ani jeho výstřely neproniknou jejich ochranou. Anju mezitím přepadne nejsilnější dosavadní vize: černé fantomové stvoření z Hy-Konu jí ukazuje explodující oči, čísla a jedinou velkou formuli, která může být matematickým klíčem k neznámým tajemstvím universa.

Když se Anja částečně vzpamatuje, vidí, jak Cardanovi vstupují do moře. Neutopí se. Kolem nich se vytvoří bleděmodrý světelný sloup, který je pohltí jako podmořská varianta červí díry. Během několika sekund zmizí beze stopy.

Dan drží Anju v náručí a nejprve ji vyděšeně a rozzlobeně kárá. Nechápe, jak mohla sama, navíc těhotná, sledovat tak nebezpečné protivníky. Anja se tentokrát nehádá; jeho hlas je pro ni důkazem, že je opět opravdu sám sebou a že se osvobodil z vlivu Cardanových. Ujistí ho, že se cítí dobře — a vzápětí omdlí.

❖

Szardak komunikuje s worlanským hologramem. Bytost jej zdraví jménem a žádá ho, aby vstoupil do výklenku zvaného Hypersensitivum. Zařízení má vyhodnotit jeho empaticko-mentální signály a posoudit jeho skutečné úmysly vůči Worlanům.

Szardak tomu říká „detektor lži“ a zdráhá se. Worlané o něm vědí mnoho, ale on dosud nezná ani jméno bytosti, ani skutečné záměry jejího lidu. Hologram mu sdělí, že původně zvažovali přivést k sobě Inez Monyovou, protože vyzařovala zvláštní „chvění“, ale nakonec vybrali jeho.

Szardak po krátké úvaze souhlasí. Vzpomene si na první kontakt Terranců s Nogky a na to, že někdy je nutné vložit se do rukou cizí rasy jako důkaz dobré vůle. Hypersensitivum jej obklopí stříbrným světlem a několik minut skenuje jeho mysl či emoční strukturu.

Po testu mu Worlané oznámí, že se musí poradit. Szardak smí položit jedinou otázku. Místo dotazu na Purple nebo vztah Worlanů k Saltům se zeptá na Zlaté město na Blue Curaçao. Worlan odpoví, že stavitelé Zlatého města byli Grakové, ale jiní než ti, které Terranci znají jako vražedné ničitele. Žili na Blue Curaçao po staletí, nesnažili se spojit se svým druhem a pravděpodobně se báli. Později odešli při spěšné, ale dobrovolné evakuaci vyvolané vnějším zásahem.

Szardak si okamžitě domýšlí nevyslovené: tito Grakové nejspíš nebyli nakaženi Mensitem a skrývali se před ostatními Graky právě ze strachu před mentálním parazitem. To může znamenat, že někde stále existují živí, neovlivnění Grakové. Uvědomuje si, že Ren Dhark o tom musí co nejdřív vědět. Worlané jej zatím nechávají čekat jako hosta i zajatce zároveň. Szardak se rozhodne jednat trpělivě a neohrozit první kontakt ukvapeností.

❖

Sean Endfield se probudí ve své těsné ventilační skrýši na Tarranu. Je vyčerpaný, bolavý a vyděšený, že mohl prospat okamžik, kdy se spustila jeho časovaná sabotáž v energetické síti. Přesto v okolí neslyší žádný poplach. Vydá se dál, převlečený do odcizené kombinézy, a díky tomu se dokáže prozatím pohybovat po podzemním komplexu, aniž budí okamžitou pozornost.

Cestou zaslechne tři terranské pracovníky mluvit o Olanovi. Z jejich rozhovoru pozná, že většina lidí na Tarranu je stále zcela oddaná saltskému vůdci a jeho slibům. Sean cítí vztek i bezmoc: kdyby jim řekl pravdu o Olanových plánech a Roghuových pokusech, pravděpodobně by ho považovali za šílence. Nemá důkazy a ví, že jeho i Kathrinin „zrádný“ odpor byl nejspíš před ostatními pečlivě utajen.

Sean se dostane až k bočnímu vstupu do komunikační centrály. Neví, jak se dostat dovnitř, ale náhoda mu nejprve přihraje laboranta a vzápětí i poplach. Když se za laborantem objeví roboti, Sean jej použije jako živý štít. V té chvíli se za ním otevřou dveře komunikační centrály — zřejmě díky zmatku způsobenému jeho dřívější sabotáží. Sean vpadne dovnitř, uzavře vstupy, vytvoří ochranné pole a donutí šest členů obsluhy lehnout si na zem.

Místo aby rovnou vyslal varovnou zprávu, nejprve hledá v databázích jméno Kathrin Endfield. Najde utajený Olanův záznam, který potvrzuje, že její útěk se zdařil. Tato zpráva jej naplní štěstím a úlevou. Poté už mu zbývají jen sekundy. Soubor s důkazem o Kathrinině útěku zkopíruje, připojí k němu dvě vlastní věty a pokusí se jej propašovat do automatické monitorovací sondy startující směrem k temné straně tarranského měsíce.

Přenos se zřejmě podaří. Sean ještě zahlazuje stopy, když se roboti probijí dovnitř. Tentokrát nemají rozkaz ho zadržet. Zasáhnou jej smrtící palbou. Sean umírá s pocitem, že je konečně svobodný, a jeho poslední nadějí je datová kapsle, kterou se mu podařilo poslat pryč.

❖

Na Thanotu vypukne panika, když se mezi probuzenými Salty rozšíří pravda, že nespali rok nebo dva, ale tisíc let. Olan je zuřivý, že někdo informaci prozradil předčasně, ale už ji nemůže zadržet. Vystoupí na antigravitační plošinu a pokusí se dav uklidnit.

Zpočátku jeho slova nezabírají. Probuzení Saltové jsou otřeseni, zmatení a pobouření. Hrozí, že se dav promění v nebezpečnou masu. Situaci zachrání Rekonion, bývalý správce dat, který se dostane ke komunikační jednotce a připomene ostatním, kdo Olan je: člen VLÁDY, autoritativní složky starého saltského systému. Právě tato informace vrátí davu pevný bod. Pro lidi, kteří subjektivně ještě nedávno žili pod saltským impériem, má VLÁDA stále obrovskou váhu.

Olan si okamžitě všimne, jak Rekonion zasáhl. Nezná ho jménem, ale poznává v něm muže, který při probuzení ztratil syna. Usoudí, že má pevné nervy a mohl by mu být užitečný. Roghu právě dostal zprávu o Seanově smrti. Pro něj je to odstranění problému, i když by Seana raději dál využil k pokusům.

❖

Po odvrácení paniky se probouzecí projekt znovu rozbíhá. Saltové vytvářejí pracovní skupiny, jmenují mluvčí a začínají se účastnit porad a přednášek, které jim mají vysvětlit novou dobu. Olan je spokojený: většina se zdá pružná a schopná přizpůsobení. Zároveň se ukazuje, že mezi probuzenými silně převažuje pozitivní vztah k saltskému impériu a expanzivní politice.

Olan plánuje další kroky. Jeho dlouhodobým cílem zůstává technologie Giantů, ale nejprve chce všechny probuzené ze čtyř spících světů dostat pod kontrolu. Společně s Roghuem a Magfan řeší logistiku, utajení i přípravu Tarranu na příjem milionů Saltů.

Magfan dostane úkol uspořádat velkolepé smuteční obřady pro oběti buněčného rozpadu. Olan správně chápe, že nestačí jen organizace a strategie; nově probuzení potřebují také prostor pro smutek a pocit společného osudu. Magfan se tím znovu zapojí a její skleslost se zmírní.

Olan však narazí na první politickou porážku. Mnozí probuzení Saltové nechtějí opustit Thanot a přesunout se na Tarran. Přejí si zůstat na své domovské planetě. Ani Olanovo přesvědčování tentokrát nepomůže a musí ustoupit. Brzy si však vzpomene na tajně zadrženou flotilu prstencových lodí ze starých časů po bitvě u Babylonu. Oficiálně měla zmizet, ale ve skutečnosti si ji Olan ponechal. Nyní ji chce povolat na Thanot a využít pro další fázi svých plánů.

❖

Během dalších dnů se probouzení rozšiřuje i na ostatní tři spící světy: Hortu u bílé hvězdy Rana, Raitu u žluté Melory a Limos u žluto-bílé dvojhvězdy Balan. Na rozdíl od Thanotu vše probíhá hladčeji, protože už je k dispozici víc pomocníků, zkušeností a organizace.

Roghu se stará o rozsáhlé maskování a bezpečnost jednotlivých systémů i o zásobovací otázky. Magfan připravuje smuteční ceremonie pro mrtvé. I na těchto světech jsou ztráty způsobené pokročilým buněčným rozpadem, ale celkový výsledek je pro Olanovu věc mimořádně příznivý: přežije zhruba pět a půl milionu Saltů.

Autorita Olana se přitom šíří téměř sama. Zkušenost Thanotu a zprávy od jeho „probuzených“ působí jako sněhová koule. Probuzení Saltové v něm většinou vidí přirozeného vůdce a pokračovatele staré moci.

❖

Olan zažívá svůj velký den. Na palubě jedné z robotických prstencových lodí, s Rekonionem už mezi svými novými užšími spolupracovníky, vede první saltskou flotilu po více než tisíci letech směrem k Tarranu. S ním letí několik prstencových lodí a asi šest tisíc probuzených Saltů.

Vzpomíná na smuteční obřady, které Magfan připravila ve velkém stylu. Pomohly pozůstalým vyplakat smutek a zbavit se pocitů viny, takže se mohli obrátit k budoucnosti. Olan je naplněn štěstím a pocitem historického naplnění.

Jeho sen o novém saltersko-terranském impériu se mu zdá konečně na dosah. Zatímco letí k Tarranu, v duchu si téměř básnicky představuje znovuzrození starého impéria.