Už téměř dva a půl tisíce let žije Arc Doorn na Zemi – worgunský mutant, který provedl konečnou přeměnu v člověka a uprchl na Zemi, aby se tam skryl před svými nepřáteli. Reportérovi Bertu Strangerovi se podařilo z Doorna vylákat popis některých klíčových fází z jeho dlouhého života bohatého na události. A tak budeme společně s Bertem Strangerem svědky toho, jak se Arc Doorn setkal s osobami, které psaly dějiny a které se už dávno rozpadly v prach...

K těmto osobám patří také Alexandr, který se jednou bude nazývat „Veliký“. A přece ti, kteří mu toto přízvisko dali, neznali tohoto řeckého krále tak jako Arc Doorn. A až do dneška zůstalo také neznámé, že Alexandr byl prvním člověkem, který kdy spatřil prstencovou loď...

V prosinci 2062 zvažuje reportér Terra-Press Bert Stranger, zda zveřejnit záznamy o životě Arca Doorna, původním jménem Arcdoorn. Ví, že jde o worgunského mutanta narozeného roku 546 před Kristem na Epoy v galaxii Orn, který se roku 348 před Kristem dostal na Zemi a pod různými identitami zde žil až do současnosti. Jeho dlouhověkost a proměna v člověka mohou po nedávném nedobrovolném odhalení jeho původu na palubě Point Of zásadně změnit jeho postavení mezi lidmi.

Doorn Strangerovi nejprve odmítá vyprávět své soukromí. Odhalení jeho totožnosti těžce zasáhlo i jeho ženu Doris, která se nakonec rozhodla při něm zůstat. Stranger naléhá, že Doornův život je součástí lidských dějin a že by jej někdo mohl rekonstruovat i bez jeho součinnosti. Po rozhovorech se Strangerem, Chrisem Shantonem a Doris Doorn souhlasí se záznamem, avšak vyhrazuje si právo veta až do okamžiku zveřejnění. Upozorňuje reportéra, že po vyslechnutí příběhu možná bude chtít záznamy zničit.

Arcdoorn na severu

V létě roku 348 před Kristem se Arcdoorn usadí na zakázané Teře v oblasti pozdějšího Dánska. Dříve byl worgunským učitelem filozofie. Dalon mu odhalil, že patří k dlouhověkým mutantům, a Dokemtar se jej pokusil získat pro tajnou organizaci. Při Dalonově střetu s Dokemtarem je Arcdoorn těžce zraněn, ztratí neregenerovatelnou tobolku a po poranění mozku přijde o většinu paměti i o schopnost rozpoznávat Worguny a mutanty. Uprchne na Zemi, protože návrat domů nepokládá za možný.

Dalon jej na Teře vyhledá, ale Arcdoorn už přijal trvalou lidskou mužskou podobu. Varuje ho, že lidský metabolismus jej přivede k párovému svazku, Arcdoorna však k odletu nepřesvědčí a po téměř třech měsících odletí s Bleskem. Místní lidé se Arcdoorna zpočátku pokusí zahnat, jeho paprskomet však pokládají za schopnost boha hromu. Postaví mu chrám se zobrazením válečníka s kladivem a nazvou jej Thorem.

Když během bouřlivé noci skupina mužů přivede k chrámu spoutanou mladou ženu, Arcdoorn ji osvobodí. Žena se jmenuje Gerhulda a navzdory jeho vysvětlování jej nadále považuje za Thora. Zůstane s ním, učí ho řeč svého kmene, přípravu potravy i používání bylin. Arcdoornovi vadí severní zima a chybí mu civilizace i partner pro rozhovor; Gerhuldiny příběhy o bohaté jižní zemi proto posilují jeho rozhodnutí odejít.

Jeho lidské tělo na Gerhuldu reaguje dosud neznámou přitažlivostí. Gerhulda se chce přesvědčit, zda ji přitahuje, protože její kmen by si přál syny boha schopné vrhat blesky. Oba se sblíží a Gerhulda pak přestává věřit, že Arcdoorn je bohem. Přesto jej chce následovat, mimo jiné proto, že by se po ztrátě panenství nemohla vrátit k plánovanému sňatku s nižším náčelníkem.

Plavba do řeckého světa

Arcdoorn a Gerhulda opustí chrám, podél pobřeží zamíří na jih a po cestě dorazí k osadě, do níž připlouvá loď LÉTAJÍCÍ RYBA. Její velitel Aristides z pověření Filipa II. mapuje kraje za Skyllou a Charybdou pro budoucí obchodní plavby. Arcdoorn mu nabídne mapu severního pobřeží, sestavenou z vlastních vzpomínek na Blesk a z dřívějšího přeletu nad krajem, a požádá o přepravu pro sebe i Gerhuldu. Aristides je přijme výměnou za mapu.

Arcdoorn se vydává za filozofa a během plavby se rychle učí řecky i psát. Vytváří podrobnou mapu pobřeží, která Aristida ohromí. Po čtyřech týdnech LÉTAJÍCÍ RYBU v nebezpečné úžině začnou pronásledovat piráti. Arcdoorn je při střelbě zasažen šípem do ramene, paprskometem však zničí všech šest útočících lodí. Posádka jej pokládá za boha; on se označuje za učence, který využívá přírodní zákony, a souhlasí, že bude Aristida učit.

Loď později dopluje do Syrakus a k Euboii, pak zamíří k makedonskému pobřeží. V bouři se LÉTAJÍCÍ RYBA potopí. Arcdoorn se dostane na břeh, ale ztratí paprskomet, nástroje i Gerhuldu. Je přesvědčen, že ona, Aristides i zbytek posádky zahynuli. Bez posledních věcí, které jej spojovaly s civilizací Worgunů, se rozhodne spoléhat jen na vlastní inteligenci.

Héfaiston u Filipa II.

Makedonští vojáci Arcdoorna odvedou do Pelly. Vystupuje zde jako Héfaiston, přezdívka získaná mezi Řeky, a tvrdí, že sloužil na Aristidově lodi. Filip II. jeho vysvětlení uvěří, udělí mu občanská práva a ponechá si jej u dvora jako poradce pro námořní mapy. Héfaiston se seznámí s Filipovým synem Alexandrem i s Aristotelem. S Aristotelem se spřátelí a přijme Filipovu službu, protože krále navzdory jeho chybám pokládá za člověka schopného posunout civilizaci pozemských humanoidů.

Když hrozí athénské tažení, Héfaiston navrhne zlepšit disciplínu makedonského vojska místo pouhého zvyšování jeho počtu. S důstojníkem Kleitem vycvičí oddíl falangy a jezdectva, jehož pohyb v bitvě řídí bronzovými rohy. V cvičném střetu nová falanga nejprve podlehne přesile, na signál však vytvoří klín a s podporou jízdy porazí tři falangy veteránů. Filip převezme systém signálů a zařadí Héfaistona do nejužšího okruhu poradců.

Filip chce násilně sjednotit Řecko, aby pak mohl vytáhnout proti Persii. V dalším střetu s Athéňany makedonská falanga a jezdectvo zvítězí, avšak Filip ustupující nepřátele nepronásleduje. Héfaiston mu radí proměnit vojenský úspěch v politický; následná athénská delegace vedená Philokratem sjedná trvalý mír, při němž Héfaiston usiluje o to, aby Athény nebyly poníženy.

Zhoršují se také vztahy Filipa s Olympií a Alexandrem. Filip Olympii vyžene do Epiru a téměř desetiletého Alexandra ponechá v Pelle u Aristotela. Na jaře roku 338 před Kristem Héfaiston pomáhá vytvářet pakty k zajištění makedonské nadvlády, zároveň však marně urovnává spor mezi Filipem a osmnáctiletým Alexandrem. Když Alexandr provokuje otce metresou perského původu, Héfaiston Filipovi poradí, aby syna nezapudil, ale svěřil mu náročný úkol. Filip jej nato jmenuje vrchním velitelem jezdectva.

Alexandrův vzestup

Proti Makedonii se spojí především Athéňané a Thébané. U Chairóneie Héfaistonův průzkum poskytne Makedoncům přesné údaje o nepříteli. Filip přeskupí falangu do šikmého tvaru, Alexandr s jízdou prolomí nepřátelské řady a vojsko protivníků je zničeno. Héfaiston žádá zastavit masakr, Filip však prohlašuje, že zde vládne spravedlnost silnějšího. O několik týdnů později vznikne korintský spolek; celé Řecko kromě Sparty se sjednotí pod nadvládou Pelly.

Alexandr si k Héfaistonovi vytvoří hlubokou důvěru. Po Filipově rozvodu s Olympií však v obavě o následnictví opustí Pellu, navštíví matku v Epiru a odjede s ní do Ilýrie. Aristoteles tajně odejde rovněž, Héfaiston ale zůstává. Filip jej během příprav perského tažení odsunuje stranou a stále více naslouchá generálu Attalovi. Rozhodne se oženit s Attalovou mladou dcerou Areiou, což v Héfaistonovi vyvolá otázku, zda tím nezajišťuje Attalovu věrnost nebo nového následníka.

Alexandr se před svatbou své sestry Filomény tajně vrátí a Héfaistona varuje, aby se jí neúčastnil. Héfaiston přesto přijde. Během hostiny osobní strážce probodne Filipa mečem. Alexandr zabije útočníka, prohlásí ho za vraha najatého perským králem Dareiem a označí se za zákonného makedonského krále. Hodnostáři včetně Héfaistona mu přísahají věrnost. Héfaiston se Alexandra soukromě ptá, zda vraha najal sám, ale Alexandr reaguje zuřivě. Héfaiston se později domnívá, že za atentátem mohla stát Olympia, nemá pro to však důkazy.

Alexandr v následujících dvou letech upevní moc a odstraní protivníky v Řecku. Na jaře roku 334 před Kristem překročí Hellespont se 160 loděmi, čtyřiceti tisíci válečníky a pěti tisíci jezdci. U Gráníku Héfaiston zjistí, že jeho dosavadní taktika nestačí proti nepříteli, jehož polovinu tvoří pohyblivá jízda. Alexandr při čelním útoku zůstane oddělen od vlastních mužů a Kleitos jej zachrání. Druhý makedonský útok perské vojsko rozvrátí; Memnon s několika věrnými uprchne a zbytek armády ustoupí. Héfaiston si všímá Alexandrových sklonů k opilství a násilí.

Arc Doorn odmítá Strangerovi podrobně popisovat další tažení, protože jej stále tíží vzpomínky a vina. Uvádí pouze, že roku 328 před Kristem Alexandr ovládá celou Perskou říši a v Baktře drží orientální dvůr.

Rozchod u Indu

V Baktře důstojníci vedení Kleitem odmítají vycvičit 30000 mladých Peršanů a Baktřanů v makedonské taktice; Héfaiston se domnívá, že se bojí vlastní nahraditelnosti. Alexandr opilý požaduje perský dvorní rituál pokleknutí a dotknutí se země čelem, od tohoto požadavku sice ustoupí, ale na výcviku trvá a odpůrcům hrozí smrtí. Na oslavě po přinesení Spitamenésovy hlavy oznámí plán vytvořit říši bez Řeků, Peršanů, Mezerů a Baktřanů, jen s Alexandrijci, a nařídí sňatky třiceti tisíc nejlepších řeckých vojáků s třiceti tisíci nejkrásnějšími perskými dívkami.

Kleitos namítne, že by se za Filipa nic podobného nestalo. Alexandr jej v hněvu probodne oštěpem. Umírající Kleitos požádá Héfaistona, aby zachránil Alexandra před ním samým.

O dva roky později táhne Alexandr u horního toku Indu dál na východ a chce pokračovat až ke Ganze. Monzun, záplavy, hmyz, nemoci a horečky působí vojsku každodenní ztráty. U Hyphasis nad táborem proletí rozžhavené kolo s ohnivým ocasem. Alexandr je pokládá za božské znamení, Héfaiston však usuzuje, že pravděpodobně jde o prstencovou loď bez intervalového pole, která vysokou rychlostí vstoupila do atmosféry a míří k nouzovému přistání.

Když vojáci odmítnou postupovat, Héfaiston radí návrat. Alexandr přestane nebeský fenomén sledovat, Héfaiston se však chce vydat na severovýchod hledat místo dopadu. Oznámí Alexandru, že je badatel, objevitel a filozof, nikoli voják. Alexandr se obává ztráty autority a nejprve prohlašuje, že Héfaiston musí zemřít, nakonec se však dohodnou na fingování jeho smrti. Héfaiston předstírá horečnatou nemoc, Alexandr mu připraví uzavřená nosítka a plánuje do nich vložit nemocného vojáka. Přitom mu připomene, že za pět olympiád společného života Héfaiston nezestárl ani o den.

Héfaiston si vezme několik věcí, koně a zamíří za prstencovou lodí. Alexandr jeho smrt zřejmě skutečně předstírá; Arc Doorn jej už nikdy neuvidí. Krátce nato Alexandr zemře. Když se Stranger ptá, proč mu Alexandr místo zabití poskytl pomoc, Doorn odpověď nedokončí, žádá přestávku a stále není rozhodnut, zda záznam jeho života dovolí zveřejnit.