Arc Doorn mnoho let marně hledá supertěžký kov Ala, aby mohl uniknout ze Země. Římská říše se pomalu blíží ke svému konci a Doorn nachází nový smysl života ve Wormsu, hlavním městě rozvíjející se burgundské říše.

A pak je tu ještě hunský vládce, který se Arc Doornovi opakovaně plete do cesty a stává se hrozbou pro celý svět.

Pátrání po Potrekovi

Bert Stranger na palubě Point Of v prosinci 2062 zaznamenává vyprávění Worguna Arca Doorna o jeho téměř dva a půl tisíce let dlouhém pobytu na Zemi. Po havárii prstencové lodi roku 326 př. n. l. Arcdoorn v Himálaji nalezl další, ertobitní prstencovou loď, kterou nemohl použít. Zachránil z ní mutanta Potreka, vystupujícího jako Biïk. Potrek patřil k organizaci dlouhověkých worgunských mutantů, usilující o tajemství Baldurů a nadvládu nad Worguny. Na Zemi uvízl bez paliva, tofiritu neboli Ala, a pokoušel se podrobit lidi, které pokládal za bezduché primitivy. Arc Doorn se mu postavil a považoval ho za mrtvého, později však v Římě rozpoznal v Neronově poradci Potreciovi přeživšího Potreka. Potrek podle Doornova vyprávění zapálil Řím, aby na jeho troskách vybudoval světovou říši; Doorn jeho plán překazil a pokračoval v pátrání, aby mutant nezískal Ala a nezprovoznil prstencovou loď.

Pád Wormsu

Na jaře roku 436 žije Arc Doorn ve Wormsu jako učitel Arcus Doornum se svou družkou Lokhildou. Předvídá římskou odvetu za burgundský vpád do Belgiky a navrhuje jí odjezd, Lokhild však nechce opustit rodinu. Král Gundikar jej obviní z šíření pohanského učení Aristotela a Senecy, zakáže mu opustit město a nechá Lokhildu uvěznit jako rukojmí. Arc Doorn si za pomoc při jejím osvobození získá kapitána hradní stráže Warina, avšak domluvený útěk zmaří příchod Hunů.

Hunové zaútočí na Worms, prolomí bránu a Arc Doorn se pokusí uniknout malou bránou. V mlze jej přepadnou římští legionáři a omráčí ho. Procítne v římském táboře, kde tribun Flavius Aetius potvrzuje, že Římané s Huny na město zaútočili společně. Aetius hledal právě jeho: rodinná legenda vypráví o Arcusi Doornumovi, příteli Senecy, jenž kdysi zachránil Nerona před bytostí považovanou za ďábla. Když Arc Doorn nechtěně vysloví Potrekovo jméno a Aetius rozpozná jeho jizvu, ztotožní ho s postavou legendy. Arc Doorn svůj původ zatají, ale přizná, že Potrek přežil.

Aetius mu sdělí zprávu, že Geiserich po dobytí Hippo Regius nalezl kámen mudrců, údajně nebeský předmět. Arc Doorn v něm vidí možný meteorit s Ala a obává se, že se o něm Potrek dozví. Přesto nejdřív trvá na pátrání po Lokhildě. Ve zničeném Wormsu nalezne u obchodníka Wernhera ohořelé mrtvoly; shoří rovněž jeho knihy, spisy a originální Senecovy rukopisy.

Na hradě mezi mrtvými obránci Lokhildu nenajde, objeví ji však v Attilově síni těžce zohavenou po násilí, které na ní Attila a jeho stráž vykonali. Attila ji Arcu Doornovi posměšně přenechá. Lokhild se pokusí zaútočit na Attilu Arcovým mečem, ale když jí Attila pohrozí Arcovou smrtí, probodne se a žádá ho, aby ji pomstil. Aetius zabrání Arcu Doornovi v beznadějném útoku na Attilu. Arc Doorn následně zabije hunského stájníka, odcizí Attilovy dva nejlepší koně a uprchne z města.

Kámen mudrců v Hippo Regius

Na cestě do Massilie Arc Doorn změní svůj vzhled a zničí ukořistěná sedla a pod worgunským jménem pokračuje k moři. Na podzim roku 436 se s oběma koňmi nalodí na loď kapitána Gragose a po přeplutí úžiny u dnešního Gibraltaru dorazí do Hippo Regius.

Vydává se za učence Luciuse Aula a prezident univerzity Marcus Tullius mu ukáže kámen mudrců. Jde o železný meteorit velikosti lidské hlavy, který Arc Doorn nedokáže pohnout ani oběma rukama. Tullius uvádí jeho hmotnost 20 talentie, tři minae a dvě unciae; předmět se navíc nechová jako magnetické železo. Arc Doorn je přesvědčen, že obsahuje nepatrné množství Ala. Tullius odmítne jeho nabídku na odkup a sdělí mu, že se o kámen před měsícem zajímal neznámý tmavovlasý a tmavopleťý cizinec, jehož popis na Potreka nesedí.

V noci univerzitu napadnou indičtí válečníci. Arc Doorn vidí Potreka v podobě falešného Biïkeho, jak útok řídí, a domnívá se, že válečníky ovládá drogami. Chce ho zastřelit, ale Indové mezitím vynesou meteorit z hořící knihovny. Arc Doorn se rozhodne Potreka sledovat a získat kámen později. Potrekovi lidé jej naloží na loď a odplují. Arc Doorn předpokládá, že mutant směřuje k prstencové lodi v himálajském ledu, a vyráží po souši na východ.

Obsazení prstencové lodi

Na jaře roku 437 Arc Doorn dorazí do Dingly pod Mount Everestem. Zjišťuje, že Potrekova skupina tudy neprošla, ale nevylučuje jinou cestu. Svěří koně místnímu kováři a s mezky vystoupá k lodi. Po sněhových bouřích a namáhavém postupu ji dosáhne první, nenalezne však stopy nepřítele. V lodi se ukryje a ze strategického místa sleduje přístupovou cestu.

Potrek mezitím přivádí vyčerpané Indy a kotlík s asi 500 kilogramy Ala, získaného roztavením kamene mudrců. Al tvořil pouze jeden kubický centimetr meteoritu, jeho mimořádná hmotnost však nosiče ničí. Potrek počítá, že palivo postačí prstencové lodi při plném provozu jen asi na půl minuty; pro roční plný provoz by potřeboval milionkrát více. Hodlá proto aktivovat jen nutné systémy a hledat další meteority. Indy, jimž docházejí léky a trpí halucinacemi, zastrašováním donutí nasypat Ala do nádrže.

Když Potrek zapne systémy v centrále, Arc Doorn jej omráčí, vyhodí do sněhu a uzamkne přechodovou komoru. Palubní mozek uzná jeho oprávnění příslušníka národa stavitelů. Při provozu centrály, vytápění, osvětlení, větrání a pohotovostním režimu mozku má energie vydržet 6.8 let; se zaměřovacími přístroji 11.3 měsíců. Arc Doorn se proto učí technologii své civilizace a s lodí nechce odstartovat, dokud ji bezpečně neovládne.

Potrek se po týdnu vrátí s Indy a v údolích pod horou shromáždí tisíce lidí. Arc Doorn nemůže loď opustit, protože by padl do jeho rukou, zatímco obléhatelé se nemohou dostat skrz trup ze Xeru. Téměř rok se Arc Doorn vzdělává a Potrek rozšiřuje své vojsko. Nakonec Arc převede všechnu zbývající energii do pomocného člunu Blesku, čímž vypne palubní mozek i ostatní systémy prstencové lodi. Odhaduje, že Blesk urazí bez použití intervalu 100000 kilometrů. Ručně jej vypustí z hangáru a přes hory unikne.

Pomsta Attilovi

V létě roku 452 se Arc Doorn vrací do Dingly. Kovář pozná muže, jemuž před čtrnácti lety svěřil Attilovy koně, a vysvětlí, že je choval a jejich potomci mu přinesli majetek. Arc Doorn odmítne peníze, vezme si dva zestárlé Attilovy koně a dostane i kovářova nejrychlejšího a nejodolnějšího koně. Kovář rovněž potvrzuje, že asi rok po Arcově odletu sestoupil z hor děsivý ďábel s tisíci muži a už se nevrátil. Arc Doorn usuzuje, že Potrek po jeho úniku obléhání ukončil. Se čtyřmi koňmi odjíždí, aby je vrátil jejich původnímu majiteli.

Počátkem léta roku 453 Attila na Maďarské nížině plánuje tažení proti Ostromu, který mu šest let neplatí tribut. Dva jeho dávno ztracené koně bez jezdců doběhnou do tábora. Attila je pozná a návrat spojí s Arcem Doornem a Lokhildinou smrtí. Nařídí zdvojnásobit stráže, avšak před svými muži obavu skrývá. Téhož dne se žení s Burgunďankou Ildiko.

Arc Doorn sleduje Attilu z výšky v Blesku, lokalizuje jej podle biologických hodnot a pronikne člunem stropem svatební ložnice. Zablokuje vchod, takže stráže nemohou zasáhnout, a vyzve Attilu k boji s mečem, jímž se Lokhild zabila. Při souboji Attilu rozptýlí výzva Ildiko, aby uprchla; Arc Doorn ho probodne do hrudi a druhou ranou zabije. Bleskem poté intervalovým letem odletí do liduprázdných hor Uralu, kde člun ukryje, protože pomstu za Lokhildu považuje za uzavřenou. Později se dozví, že z Attilovy vraždy obvinili Ildiko, která však nebyla usmrcena, protože propadla šílenství. Necelý rok po Attilově smrti se jeho říše rozpadne.