Staletí ubíhají a Arc Doorn putuje po Zemi, hledaje svého úhlavního nepřítele Potreka a kov Ala – v obou případech marně.

A tak Arc Doorn doprovází oba obchodníky a syna jednoho z nich na novou cestu na východ. Zejména mladý muž Worguna velmi zaujal. Jeho jméno je Marco Polo.

V prosinci 2062 sestavuje šéfredaktor Terra-Press Bert Stranger spis o životě worgunského mutanta Arca Doorna. Doorn se narodil roku 546 před Kristem na Epoyi v galaxii Orn a roku 348 před Kristem se dostal na tehdy tabuizovanou Zemi. Hledal možnost planetu opustit, ale prožil zde staletí pod různými identitami. Při Alexandrovu tažení do Persie a Indie sledoval prstencovou kosmickou loď, která vletěla do atmosféry, a na Mount Everestu z jejích trosek zachránil jediného přeživšího Potreka.

Potrek chtěl lidstvo podrobit a s jeho pomocí získat kov Ala, opustit Sluneční soustavu a přivolat pomoc. Doorn mu zpočátku pomáhal, později se s ním rozešel a mylně se domníval, že jej zabil. Roku 63 se s ním znovu setkal v Římě, kde Potrek v podobě Biïka usiloval o převzetí moci po zapálení města; Doorn se Senecou jeho plán zmařili. Po dalším setkání v době Attily Potrekova stopa zmizela.

Doorn Strangerovi přeskočí přibližně osm set let svého života a začne vyprávět o benátských Polech a Kublajchánově Číně.

Matteo Polo a zbraň Bezejmenného

Na jaře 1271 přijíždí Doorn jako učenec Arco Dorio do Benátek za Niccolòem Polem. Chce se dostat do Číny a zjistit, co Niccolò a jeho bratr Matteo během svých cest poznali. Niccolò vypráví o Kublajchánově dvoře v Canbalucu a o zakázané čtvrti, v níž má chán navštěvovat démona. U těžce nemocného Mattea Doorn rozpozná následky podobné nemoci z ozáření a Matteo mu začne líčit události z roku 1267.

Matteo tehdy doprovází Kublajchánovo vojsko proti jižní dynastii Sung. Záhadný Bezejmenný cestuje v černých nosítkách, chráněný 500 černě oděnými vojáky, a chán mu bezvýhradně důvěřuje, přestože nezná ani jeho jméno. Matteo při průzkumu objeví rozsáhlé opevněné vojsko Sungů, které odhaduje na desetinásobek Kublajchánovy jízdní armády. Chán však po poradě s Bezejmenným nařídí mužům kopat úkryty.

Matteo spatří Bezejmenného bez zahalení: má červenou kůži, rohy a kozí kopyta. Jeho lidé postaví dřevěnou podestu a sestaví velkou raketu naplněnou černým prachem, do jejíž špičky Bezejmenný upevní kovovou kouli. Po odpálení rakety následuje za hřebenem oslnivý výbuch, houbovitý oblak a tlaková vlna; Kublajchánova armáda přežije díky úkrytům v jamách. Bezejmenný poté odjíždí do Pekingu a chán vysílá vojsko proti bezbrannému nepříteli.

Matteo se vrátí do zasaženého údolí. Najde jen několik strašlivě spálených mrtvých a plochý kráter lesknoucí se jako černé sklo. Po návratu do Pekingu onemocní a jeho stav se při cestě do Benátek dále zhoršuje. Doorn Bezejmenného označí za Potreka a vysvětluje, že jeho zbraň využila exotické jedy neznámé na Zemi. Přiznává, že Mattea již nelze zachránit, ale chce se dostat do Pekingu, Potreka zastavit a zabránit dalšímu použití atomových bomb.

Cesta Polů do Pekingu

Niccolò se rozhodne vrátit do Číny s odpovědí papeže Řehoře X. na Kublajchánovu žádost o asi sto křesťanských učenců. Matteo během plavby na galéře Virgilio zemře a je pohřben do moře. Niccolò a Marco nejprve zvažují ukončení výpravy, Doorn je však přesvědčí, že Potrekovo působení ohrožuje svobodu světa. Aby jej Potrek nepoznal, vydává se Doorn po úpravě vzhledu za zdravého Mattea Pola.

V Bejrútu tři „Polové“ sestaví karavanu a putují přes Bagdád, Persii a Mesar-i-Šerif. Doorn se tam od nich oddělí a zamíří k Himaláji, na místo, které nazývá sídlem bohů. S Niccolòem se dohodne na setkání v Jümenu.

V horské vesnici Dingla se dozvídá, že výstup na posvátnou horu považují místní za smrtelný. Přezimuje zde, na jaře vystoupí k troskám Potrekovy lodi a nalezne otevřenou komoru Blesků, k níž se však nedokáže dostat. Ve sněhu objeví staré trámy a provazy a usoudí, že je sem musel dopravit Potrek, aby se do lodi dostal. Pokládá za možné, že odtud získal atomovou bombu použitou proti Sungům a snad i další zbraně. Proto se rozhodne co nejrychleji pokračovat do Pekingu.

Na podzim 1273 dorazí Doorn do Jümenu před Polovými. Na jaře 1274 pak společně pokračují do Pekingu, kam vstoupí 16. září. Kublajchán přijme Niccolòa a Marca; Marco na něj zapůsobí čínštinou a získá funkci u dvora. Doorn se dozvídá, že zakázaná čtvrť u císařské rezidence střežená černými válečníky patrně ukrývá Potrekovo sídlo.

Po Kublajchánově neúspěšném útoku na Japonsko Marco zaslechne spor chána s Bod-Legem, kterého Doorn ztotožňuje s Potrekem. Chán žádá použití zbraně bohů proti Japoncům, Potrek to odmítá a odjíždí do Čingtau dohlížet na stavbu větší flotily. Doorn chce využít jeho nepřítomnosti k průniku do zakázané čtvrti.

Získání atomové bomby

Roku 1275 Doorn zjistí, že Potrek opustil Peking s přesně 500 strážci, ale bez vozu, v němž měl přepravovat zbraně bohů. První pokus o vniknutí do přísně střeženého skladu selže. O tři týdny později Doorn založí požár v dřevěném paláci, aby odvedl stráže, a pronikne do skladu. Najde dvě kovové bedny: v jedné je použitelná atomová bomba, kovová koule o průměru asi 50 centimetrů, druhá je prázdná. Bombu nemůže odnést, protože je příliš těžká, a po požáru je ochrana čtvrti výrazně posílena.

Potrek se vrátí do Pekingu a po čtyři roky město neopouští. Marco mezitím na chánův příkaz cestuje po říši; dynastie Sung je definitivně poražena a Kublajchán hledá nové cíle. Roku 1280 je Marco vyslán do Čingtau prověřit stavbu flotily, kterou má tvořit 4500 lodí pro nové tažení proti Japonsku. Doorn jej doprovází a Marcovi sděluje své přesvědčení, že Potrek by po případném vítězství zabil Kublajchána, zmocnil se vlády a pokusil se ovládnout Zemi. Marco slibuje pomoc.

Ve vesnici Šanghaj Doorn najme lodního stavitele Tčhöng Sunga, aby podle jeho plánů postavil rychlou plachetnici dlouhou asi 30 kroků. V Pekingu připravuje sedlo pro přepravu bomby a Marco mezitím získává pomoc mnichů řádu Šaolinů. Když Kublajchán nařídí Potrekovi osobně dohlédnout na útok proti Japonsku, Potrek odjíždí s nosítky, vlastním vozem a 500 muži, ale bez vozu pro atomovou bombu.

Doorn té noci se Šaoliny napadne zakázanou čtvrť. Mniši zabijí stráže, otevřou jižní bránu a zlikvidují Potrekovu osobní stráž u skladu. Doorn s Tienem Liem a Wang Tšhim naloží bombu na nákladního koně. Šaolinští vypálí celý areál, aniž utrpí zranění. Kublajchán nezná příčinu požáru a na Marcovu radu Potrekovi zničení sídla neoznamuje.

Doorn, Marco, šaolinská ochrana a bomba se vydají do Šanghaje, kde na ně čeká dokončená jachta Epoy.

Zničení čínské výpravy

Doorn najme Tčhöng Sunga jako kormidelníka a Epoy vypluje do Japonska se třinácti Šaoliny, Arcem Doornem, Marcem Polem, stavitelem a Potrekovou bombou. Za dva dny dorazí na Kjúšú. Doorn informuje generála Kurita Kataoku Reika o útoku, který podle něj míří z Čingtau na Japonsko, a vysvětluje, že zprávy o chystaném napadení Jávy byly cílenou dezinformací. Kurito vyhlásí poplach, soustředí obranu na severním pobřeží a řídí se Doornovou radou, aby Japonci nevysunuli obranné pozice na pláže.

Epoy u ostrova Čedžu objeví čínskou flotilu. Kurito má před jejím příjezdem jen něco přes 12000 mužů. Když se čínský předvoj objeví, Doorn s Marcem obeplují flotilu a zaujmou postavení v jejím týlu. Doorn se rozhodne použít atomovou bombu, aby se podle jeho názoru běh dějin planety radikálně nezměnil k horšímu. Nastaví detonaci na tři hodiny, s Tienem Liem vhodí truhlu s bombou do moře a Epoy odpluje na západ.

Po výbuchu se objeví světlo jako milion sluncí, hromový rachot a vodní stěna. Čínskou flotilu zároveň zasáhne mimořádně silné tornádo; následná vlna zničí zbývající plavbyschopné lodě. Přeživší vojáci jsou vyvrženi na pobřeží, kde je po opadnutí vlny Japonci na Kuritův rozkaz pobijí. Legenda o kamikaze (神風), božském větru, se tím definitivně stává skutečností.

Návrat a neuzavřený konflikt

Jachta odolá tlakové vlně, ale zničí ji následná tsunami. Arc Doorn a Marco, jediní z posádky schopní plavat, se svážou lanem, zachrání se na troskách a z nich sestaví vor. Po několika dnech dosáhnou Čhedžua, odkud se lodí vrátí do Šanghaje. Jejich cesty se zde rozdělí a Doorn už Marca Pola nikdy nevidí.

Podle známých dějin Marco zůstává ještě nějakou dobu u čínského dvora, roku 1292 opouští Čínu a Kublajchán umírá roku 1294. Doorn už nikdy nevidí ani Potreka a předpokládá, že zahynul ve vlnách. Později se ukáže, že se mýlil.