Projekt 99 byl fanouškovský publikační projekt navazující na původní sešitovou sci-fi sérii Ren Dhark, kterou vytvořil Kurt Brand. Název projektu vycházel z toho, že pokračování mělo začít sešitem číslo 99, tedy bezprostředně po původních 98 sešitech původní sešitové série. Projekt vznikl z iniciativy skupiny oddaných fanoušků, kteří byli s Kurtem Brandem v kontaktu a podíleli se na úvahách o dalším směřování ságy. Mezi lidmi spojenými s projektem byl zmiňován také kreslíř H. J. Lührs, jenž pomáhal s podobou obálek nových sešitů.

Vznik a počáteční období

Projekt začal roku 1990, krátce po zastavení třetího vydání Ren Dharka u nakladatelství Kelter. První pokračovací sešit měl bílou obálku s kulatým barevným obrázkem a nesl číslo 99. První náklad činil 100 výtisků a rychle se rozebral; následovala vylepšená dotisková verze a poté sešit č. 100, kterým Ren Dhark poprvé dosáhl trojciferného číslování.

Na začátku stál zejména Ralf Lorenz, který připravil slibné navázání na původní ságu. Podle pozdějšího ohlédnutí se od projektu původně očekávalo několik sešitů ročně, skutečný rytmus vydávání však byl zpočátku mnohem pomalejší. V některých letech vycházel pouze jeden nebo dva sešity, což mělo negativní dopad na návaznost četby a orientaci čtenářů v rozpracovaných dějových liniích.

Vývoj vydávání

V letech po zahájení projektu vycházely sešity 99–107 ve starší grafické podobě. Změna nastala u sešitu RD 108, kdy projekt vstoupil do další fáze: objevil se nový vydavatel, profesionálnější tiskové zajištění a přepracovaná vizuální úprava. Starší sešity 99–107 byly následně znovu vydány v podobě přizpůsobené nové úpravě. Ani tato etapa se neobešla bez problémů. Opakovaně docházelo k potížím tiskárnou, zpoždění zakázek, nemožnost získat zpět podklady, havárie počítačů a nepoužitelné zálohy. Tyto okolnosti vedly k tomu, že některé předlohy musely být vytvářeny znovu a plánovaný vydavatelský rytmus se nepodařilo vždy dodržet.

Od roku 1998 se frekvence vydávání výrazně zvýšila. V roce 2000 bylo oznámeno, že Projekt 99 zvýšil produkci na šest sešitů ročně, což mělo reagovat na přání čtenářů po častějším vydávání. Pro rok 2002 bylo společně s navazujícími doplňkovými vydáními plánováno až deset výstupů.

Autorský a redakční okruh

Na Projektu 99 se v průběhu let podílela řada autorů, redaktorů a výtvarníků (například Heinz Mohlberg, Ralf Lorenz, Karl Eisner, Volker Niemeyer, Dirk van den Boom a Manfred H. Rückert). Karl Eisner pracoval jako autor expozé, který koncipoval probíhající cyklus až k sešitu 133 a rámcově také možné pokračování za hranici sešitu 140.

Významnou roli sehrál Dirk van den Boom, který patřil k oblíbeným autorům Projektu 99 a podílel se také na dokončování problematických rukopisů (například u RD 123 původní autor Sigurd Koch kvůli pracovním důvodům nestíhal rukopis dokončit, a Dirk van den Boom jej v krátké době dopracoval). Manfred H. Rückert se v pozdější fázi vrátil do autorského týmu a převzal také posílenou obsahovou kontrolu.

V sešitu RD 118 debutovala v Projektu 99 autorka Janet E. Spinpen. Úvodní text ji představuje jako novou autorku série a zároveň připomíná její předchozí práci v rámci ren-dharkovského prostředí. V Projektu 99 i v souvisejících publikacích se objevovali jak kvalitní fanouškovští autoři, tak autoři z profesionálnějšího prostředí.

Dějové linie a struktura

Jednou z hlavních výtek k Projektu 99 je, že v úvodních sešitech bylo otevřeno příliš mnoho paralelních dějových linií. Ty často nesouvisely přímo s Ren Dharkem, ale odehrávaly se na vedlejších scénách rozsáhlého fikčního světa.

Mezi zmiňované linie patřily zejména:

Podle pozdějšího rozhodutí měly být tyto rané příběhy zpětně rozděleny, přepracovány a vydány jako samostatnější romány s jasnější strukturou, aby jednotlivé dějové celky nebyly roztroušeny do mnoha sešitů a let, což velice komplikovalo orientaci.

Vztah k původní sérii

Projekt 99 byl od počátku koncipován především pro čtenáře původní staré série. Cílem bylo navázat na původní tón Rena Dharka a zároveň nezapomenout, že nové texty vznikají v jiném literárním období. Kurt Brand je v této souvislosti připomínán jako autor známý nápaditostí a Ren Dhark jako série nabízející širokou paletu science-fiction témat.

V roce 2000 vedle Projektu 99 začala existovat také jiná vydavatelská podoba pokračování Ren Dharka. Projekt 99 si přesto u čtenářů udržel opodstatnění, protože jednotlivé linie měly vlastní styl a charakter. Záměna obou pokračování byla označena za nepravděpodobnou, neboť se jejich dějové směry výrazně lišily.

Později byl Projekt 99 označen za jednu z možných paralelních podob světa Ren Dharka. Právě existence více současných linií a riziko čtenářského zmatku patřily mezi důvody, proč bylo rozhodnuto Projekt 99 se sešitem RD 133 definitivně ukončit.

Ukončení

Rozhodnutí ukončit Projekt 99 bylo oznámeno s předstihem. Plánem nebylo náhlé nebo nouzové zakončení, nýbrž dokončení právě probíhajícího cyklu k sešitu RD 133. Redakce výslovně odlišovala tento postup od původního ukončení u Kelterova nakladatelství, kde byl závěrečný sešit 98 podle zmíněného úvodníku vnímán jako uspěchané spojení materiálu z několika plánovaných sešitů.

Projekt 99 měl být tedy zakončen cyklickým závěrem, k němuž bylo připojeno i ukončení celé projektové linie. Část připravující přechod do dalšího cyklu měla být vypuštěna. V době oznámení zbývalo do konce ještě deset sešitů a konec byl plánován na rok 2003.

Neuskutečněné plány

V sérii zůstala řada neuzavřených témat. Mělo dojít například k překonání hrozby Expectu a později k cestě do Andromedy, kde měly být zkoumány pozůstatky Saltů. Heinz Mohlberg uvádí, že ideálním místem pro takovou událost by býval mohl být až svazek číslo 200. Tyto motivy však zůstaly nerealizované a byly přenechány fantazii čtenářů.

Zajímavou alternativou je i Mohlbergova zmínka o jeho vlastní zamýšlené verzi závěru. V ní by Olan za podpory terranské industrie a finanční elity prosadil své představy a Ren Dhark se svými přáteli by skončil jako vlastizrádce popravený nebo vyhnaný do exilu. Tento temnější konec však většina autorů nepodporovala.